Říjen 2016. Zemřel bývalý slovenský prezident Michal Kováč. Hlavy několika evropských států dostaly pozvání na slavnostní pohřeb. Miloš Zeman potvrdil slovenské straně účast a dodal, že se na Kováčův pohřeb těší už dlouho. Slovenský prezident Kiska poděkoval a na oplátku předem přislíbil svou účast na pohřbu prezidenta Zemana. Zároveň slovenský Ovčáček poslal českému Ovčáčkovi časové propozice smutečního aktu a poprosil ho, aby přijeli včas. Český Ovčáček mu poděkoval a na twitteru ho neopomněl zařadit do Bratislavské kavárny a na Sorosovu výplatní listinu. A v tomto přátelském duchu se obě strany začaly připravovat na vzájemné setkání.
Ten den pro hradní trojku nezačal šťastně. Kancléř Mynář zaspal. Jeho potomek celou noc plakal a kancléř musel neustále budit manželku, aby ho pochovala. Ani tiskový mluvčí nevstával snadno. Noční trolling internetu se protáhl do ranních hodin a pozlacený budík, dar z ruské ambasády, nastavený na 6:05 nefungoval už rok. Prezidentovi rychlé vstávání nedělá dobře a hlavně musel ještě něco promyslet. A tak všechny účastníky zájezdu musel vzbudit ruský agent Nejedlý a to pokřikem „Vstávat, musíme prezidentovi na pohřeb!“ Prezident Zeman se vzbudil první a změřil si tep. Také Ovčáček se vypotácel ze své pracovny a dal Nejedlému ban. Plačícího Mynáře dovezla manželka na poslední chvíli a ve dveřích ho ještě pochovala. Další časový sled událostí, důležitý pro pozdější konfrontaci se slovenskou stranou, jsme našli u Nejedlého v tajné kapse v plavkách.
9:00
Všichni křičí a pobíhají po Hradě. Kromě prezidenta. Ten jenom sedí a křičí. Podařilo se nám objednat rychlou snídani.
10:00
Dojídáme snídani, Mynář si ještě přidává ovocnou přesnídávku a brumíka. Prezident zachmuřeně sleduje svou vánočku a kouří pátou spartu. Zjišťujeme, kolik je hodin a začínáme opět křičet.
10:05
Ovčáček nemůže najít žádnou kravatu. Mynář ztratil nátělník. Půjčil jsem mu svůj. Nemůžeme najít prezidenta. Ovčáček si půjčuje kravatu od prezidenta a při té příležitosti ho najde ve skříni. Prezident nám tvrdí, že už je v letadle.
10:15
Řidič hlásí, že už má v garážích už hodinu nastartované auto a začíná se dusit. Utíkáme k limuzíně, kryje nás ochranka.
10:25
Projíždíme Prahou, na střeše osm majáčků. Na křižovatce jsme vytlačili z kolejí jednu tramvaj. Mynář si vzpomněl, že si nevzal piškoty. Riskujeme to a jedeme dál.
10:35
Přijíždíme na letiště a utíkáme k letadlu. Ovčáček křičí na pilota, ať okamžitě startuje, nebo má padáka. Pilot křičí na Ovčáčka, ať si trhne nohou, nedostal od řídící věže povolení ke startu. Ovčáček křičí na řídící věž, ať je okamžitě pustí, ale na tu dálku ho nejde slyšet.
10:40
Hádka přes vysílačku s dispečerem letového provozu. Ovčáček s Mynářem požadují zastavení všech letadel ve vzduchu a absolutní přednost pro prezidentský speciál. Dispečer požaduje k vysílačce někoho, kdo měl z fyziky aspoň čtverku. Přihlásil jsem se a domluvil s ním vzlet za pět minut.
10:50
Konečně ve vzduchu, posádka letí mírně podsvětelnou rychlostí a se snaží dohnat zpoždění. Prezident projevil přání letět nad Lány, aby mohl zkontrolovat záhon begónií. Pilot vyhověl a třikrát obkroužil prezidentské sídlo.
11:20
Blížíme se k bratislavskému letišti. Ovčáček domlouvá s věží povolení k přistání na nádvoří Bratislavského hradu.
11:30
Končí doba určená k osobnímu rozloučení se zesnulým prezidentem. Naše delegace teprve přistála a dohadujeme se s personálem o bezplatném doplnění palubního cateringu, především rumu a sunaru. Kiska je informován o naší situaci a začíná u rakve plakat.
11:45
Smykem brzdíme u brány Bratislavského hradu. Ještě za jízdy z ní vypadává kancléř Mynář. Máváním a křikem zastavuje smuteční průvod a trvá na důstojném rozloučení českého prezidenta se zesnulým Kováčem. Za Mynářem s nadávkami dobíhá Ovčáček. Já se Zemanem na zádech supíme za nimi. Hradní stráž pokládá rakev na zem a obrací zbraně proti nám.
11:50
Mezinárodní konflikt zažehnal slovenský prezident Kiska, který dovoluje naší výpravě poklonit se v průjezdu památce prezidenta Kováče. Všichni děkujeme, jenom Miloš Zeman trvá na otevření rakve.
12:00
Hradní stráž nás zahnala za brány Hradu a několikrát nám vystřelila nad hlavou. K letišti míříme pěšky, prezident Zeman, kterého mám na zádech, tvrdí, že mu krátká procházka neublíží. Náš tiskový mluvčí přemýšlí, na koho svalit vinu. On nějakou blbost vždycky vymyslí.
fakt bomba
Co článek, to klenot!