Pár slov

Vážení přátelé,

Strach vychází s několika přestávkami už od roku 1999. Za tu dobu má na kontě téměř 1000 článků většinou slabé úrovně a nevalné kvality. Nalepilo se na něj také příliš mnoho dalších projektů – možná pamatujete Strážce, populární Čtyřlístky, kopíroval jsem tu vtipy z webu, kreslil komix, psal román, takže Strach byl zaplněný různým balastem, včetně tuny metadat. Když jsem se teď, po pěti letech, rozhodl obnovit činnost, přemýšlel jsem, jak tuto změť prosekat. Nakonec mě napadlo nejčistší řešení – začít znovu od začátku. O starý Strach nepřijdete, časem se tu objeví odkaz na jeho adresu, kde ho zaparkuji zde postupně doplním starší remasterované články, které projdou tvrdou autocenzurou.

A co jsem dělal posledních pět let? Podlehl jsem dojmu, že podobné weby nemají budoucnost a přešel na sociální sítě, kde jsem vás pod různými účty bavil dál. Mělo to jednu výhodu, mohl jsem se soustředit pouze na obsah. Teď se ale vracím, protože mít na internetu vlastní prostor, je přece jenom lepší pocit. Tak ať se vám tu líbí.

S úctou

petr (a) tomsu . cz

13 Komentáře

  1. Díky za mávrat Čtyřlístku!!!
    Jenom bych prosil dovysvětlení pro všechny čtenáře k pomlce v sekci zpráv. Mně samotnému chvíli trvalo, než mi došlo, že od loňského února vychází článků naopak mnohem víc než dřív, jen nejsou tady, ale v sekci „Domácí“ na Idnes.

  2. Z odkazu na jednom „politicky nekorektním“ webu jsem se šťastnou náhodou dostal na tyto stránky. A rozhodně jsem toho nelitoval, protože jsem se při čtení článků neustále smál. Co smál? Já jsem se doslova řehtal. Děkuji za tento s nadhledem a pořádnou dávkou humoru psaný web. V dnešní době plné nasranosti, nadávek, vyhrožování a udávání, je toto počtení doslova balzámem na duši. Ještě jednou děkuji.

  3. Co se stalo s autorem? Těšil jsem se na pokračování kdysi skvělých vtipných stránek. Ale nalezl jsem jen zcela standardní politickou agitku. Vůbec autora nepoznávám.

  4. Výborně! Pět let jsem se nezasmal politice, a tak mi oživení Strachu udělalo velikou radost. Petr Tomsu se vratil k tomu, co mu šlo nejlíp – prolínání reality a absurdní fikce.

    Díky za to!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.