Barbora Snopková měla tento týden opět štěstí. Už počtvrté za sebou se jí podařilo oddálit proces, ve kterém jí i Ivo Svobodovi, její platonické lásce, s nímž čeká již deváté dítě, hrozí až tři dny nepodmíněně. Snopková tentokrát vsadila na jistotu a po úspěšných improvizacích na zaběhnutá témata ‚Mám totální paradentózu‘, ‚Můj otec je leguán‘ či ‚V hlavě mi našli nádor velikosti kopacího míče, prosím, kopněte si‘, se pro změnu rozhodla simulovat nemoc nejabsolutnější – smrt.
Kdyby se soudci Petr Francovi podařilo v šibeniční lhůtě sehnat pohřební vůz, musela by nakonec Snopková před soudem vypovídat. Pohřební vůz je ovšem nutno, dle nové pražské vyhlášky, objednávat nejméně čtrnáct dní před smrtí. Což bohužel nepůsobí potíže pouze soudci Francovi, ale především mladým rodinám, bydlící ve společné domácnosti se staršími rodiči. Výsledkem jsou potom trapné okamžiky v předsíni, rozpačité pokašlávání, prázdná rakev v komoře a změny posledních vůlí na poslední chvíli.
Nejprve to vypadalo nadějně. Barbora Snopková poslala ráno vzkaz soudci, že ji včera večer nečekaně upadla levá noha a pravá se také dost podezřele kýve a tudíž se nemůže k přelíčení dostavit. Na to si soudce obratem vyžádal lékařský posudek, ve kterém odborník na válečná zranění tvrdí, že s takovou prkotinou posílal vojáky normálně do boje. Proto jí tedy nezbylo nic jiného, než k obědu poslat lístek druhý, v němž se všem zúčastněným omlouvá za zabitý čas, ale bohužel z důvodu náhlého úmrtí není schopna do soudní síně přijít. Aspoň ne po vlastních.
Soudce vyjádřil před novináři svůj názor na takovéto počínání a taktně naznačil, co si o jejím posledním kousku myslí: „Je to simulantská kráva.“ Advokát Snopkové však toto razantně odmítá: „Nesimuluje. Je skutečně mrtvá. Chce se prostě u soudu obhajovat v té nejlepší formě a proto si budeme muset chvilku počkat, dokud se úplně neuzdraví.“
Napište komentář