Tohle Václav Klaus nečekal: i jeho nejoddanější kroužek věrných podržtašků v čele s předsedou Ivanem Langrem dnes otevřeně říká, že ho nemohl stejně nikdy vystát a vlastně je to už otázka několika nejbližších pikosekund, kdy se s ním bude muset ještě rád rozloučit. Nejmarkantněji to jde vidět na předvolebních plakátech ODS do komunálních a senátních voleb. Nejenže tam již Václav Klaus není sám , ale je dokonce úplně na boku fotografie, které vévodí asi dvacet členů strany s vítěznými úsměvy na hlavách, kteří se tváří, že toho chlápka na kraji skupinky nezdají a že jde nejspíš o nějakého nepříliš dobrého kamaráda tady toho fotografa. Celkový dojem plakátu vyznívá ve prospěch týmové práce a nemilosrdnosti.
To, co bylo v ODS léta téměř tabu, se dalo do pohybu. Zvláště, když svou kandidaturu do čela strany ohlásil oblíbený hrdina letošních povodní lachtan Gaston. “Gaston může ODS dodat to, co jí chybí. Mám na mysli především svou hravost a chuť do životaa,” prohlásil slavnostně místopředseda ODS Ivan Langr, když si před kafilérkou přebíral od jednoho ze zaměstnanců smutný igelitový balíček. Ten pak pohodil na zem, občas do něj nenápadně kopl a pokračoval: “Klaus dokáže velmi ostře formulovat své nesmyslné postoje, a to velkou část našich a hlavně teda mých, příznivců děsně štve. Tady chudák Gaston nezformuje už ani pomeranč k večeři, takže zde toto riziko odpadá. Navíc je tu jistá možnost, že děti citově zaútočí na své rodiče a budou je přesvědčovat, aby ho volili. K tomuto účelu plánujeme nějaká ta reklamní trička a umělohmotné postavičky s motivem mrtvého rozpadajícího se lachtana. Vhodné pro nadcházející Halloween.”
A Ivan Langer není sám, kdo v posledních měsících převlékl kabát. Jeho příkladu následoval i další místopředseda Miroslav Beneš. Ten převlékl nejen svůj kabát, ale zřejmě si i s Langerem vyměnil spodní prádlo: “Lachtan Gaston jako předseda strany nemá v této zemi konkurenci.” K nim se přidal se svým názorem i třetí ze čtyř místopředsedů Petr Nečas. Ten své odpovědi na tiskové konferenci formuloval sice hodně diplomaticky a pro jistotu hovořil plynou khmerštinou, ale jeho vzkaz byl jasný: Pol Pot zemřel v domácím vězením, proč si z něho nevzít příklad?
Napište komentář