Ministerstvo obrany zrušilo zakázku na nákup armádních transportérů. Důvodem je to, že rakouská firma Steyer nebyla schopna ve stanovaném termínu, do konce listopadu, dodat slíbených 17 kusů transportérů typu Paďour II. Jediné, co firma Steyer 30. listopadu dodala ministryni Parkanové na stůl, byla kombinéza tankisty z II. světové války i s originálním tankistou uvnitř, soupravu vysílaček ze Světa hraček a jeden nevybuchlý dělostřelecký granát, který přivolaný nadšený pyrotechnik po několika marných pokusech o odpálení zklamaně odvezl do sběru.
„Já nechci hodnotit, zda měl tehdejší ministr tuto smlouvu uzavírat, nebo neměl, stejně jako nechci hodnotit jeho roční dovolenou v Karibiku na účet jisté rakouské firmy. To, co jsem ale musela hodnotit, je, jestli je tato smlouva plněna druhou stranou. A to právě není. Jako jestli mi tady na začátku prosince přinesou do kanceláře polystyrénovou maketu Škody 1203, o které mi bezostyšně tvrdí, že jde o model jednoho ze 199 kusů supermoderního futuristického obrněného transportéru, které nám napřesrok dodají, tak nevím, jestli se mám smát, nebo je nechat postřílet. Nejraději bych udělala obojí, to mi věřte. A před popravou mučit, mučit, mučit!“ vysvětlovala své rozhodnutí hodně naštvaná ministryně obrany Vlasta Parkanová. Později své tvrzení zmírnila s tím, že myslela samozřejmě močit.
K dnešnímu dni měla armáda dostat 17 těchto vozů. „Situace je taková, že žádné vozidlo neprošlo kontrolními zkouškami. To, že zatím nejsou k dispozici jak plazmové dělo, tak funkce krtkování, v tom nevidíme větší problém. To byly beztak požadavky bývalého ministra, na kterých jde, bohužel, vidět, že Kühnl si představuje válku zhruba stejně jako Hurvínek. Od obrněného transportéru člověk očekává, že bude obrněný a že bude schopen něco transportovat. To, co nám naši bývalí rakouští přátelé předváděli na podzimních zkouškách, to dodalo slovu zoufalství úplně jiný rozměr. To cosi na kolečkách se za celou dobu ani nehnulo a ty lidi uvnitř bylo dokonce možné krásně sledovat zvenku, jak se tam chytají za hlavy. Slova jako pohyb, střelba, laserové zaměřování, navigace vůbec nebyla na pořadu dne,“ ztěžovala si do mikrofonu ministryně Parkanová.
Nakonec se nám podařilo sehnat vyjádření i bývalého ministra obrany Kühnla, toho času v Karibiku. „No, víte, ty lobistické tlaky, jak jste o nich psali, to si nikdo nedovede ani představit. Vy jste tam nebyli, tak nemůžete soudit. Nikdo o sobě neví, jak se v krizových chvílích zachová. To bylo peklo na zemi, ty nabídky, ten tlak… budu mít doživotní následky,“ vypověděl zlomený člověk a prodloužil si dovolenou o další rok.
Napište komentář