Nejlepší předvolební guláš vaří ANO. Komunisté rozdávají pendreky

Stuchlík, volby
Nový primátor Stuchlík

Je krátce po obědě a na pražském Barrandově začíná večeře. „Už tři dny nejím,“ chlubí se jeden z důchodců a ukazuje svou sbírku igelitových tašek ze supermarketů, kterou si chystá na této akci naplnit. A bude mu dopřáno. Akci Sousedské večeře pořádá Hnutí ANO a zjevně na ní nešetřilo. Sousedy na ni sváží autobusy z dalekého okolí a vysazuje je několik desítek metrů před hlavní atrakcí. „Cestou k ráji si prohlédněte stánky našich nepřátel,“ radí jim stevardky a s odjištěnou koblihou v ruce posílají důchodce do předvolebního boje. Ti jsou zprvu zmatení, čekali první guláš už u řidiče, ale když vidí stánek Pirátů, mají hned jasno. „Vás volit nebudu, máte divné vlasy,“ prozrazuje jim svou volební taktiku jedna z členek zájezdu s dvoumetrovým účesem, který by se dal snadno využít při ražení nové trasy metra. I její kolegové mají jasno. „Jste feťáci a hahaši… hasičáci,“ těžce artikuluje muž, který si na akci kromě svých igelitek přinesl i několik prázdných petek a teď podpírá autobus, aby se nepřevrátil.

Živo je i u stánku ČSSD. „Ta vaše primátorka za čtyři roky pro Prahu nic neudělala. Jenom kradete,“ rozčiluje se na zmateného kandidáta jeden z dlouholetých voličů ČSSD, zatímco si cpe do tašky oranžové odrazky s logem ČSSD a obsluze odtrhuje ještě nedofouknuté balónky od bomby. Na obrněný stánek TOP09 dokonce zaútočila skupinka militantních důchodců a snaží se jej převrátit. Což se jim nakonec podaří, kandidát Pospíšil je vytažen a bez šance na obhajobu je ukoblihován u zdi Kauflandu. Jedině ve stánku SPD není nic zadarmo. Šála s nápisem OKAMURA za tři sta, hrníček s vůdcem za pět set. I u tohoto stánku je nával.

Procesí se po vyhrané bitvě konečně dostává k vytouženému ráji. Oáza nafukovacích hradů, stánků s občerstvením a jídelních pultíků působí na sousedy jako afrodiziakum. Dojem trošku kazí jiní sousedi, kteří zde večeří už od rána a zabírají volná místa. „Vy už máte dost! Vypadněte!“ zdraví se po sousedsku. Po několika strkanicích ale napětí opadá a všichni se spořádaně staví do front. Všechno je zadarmo. Ozývají se nadšené výkřiky: „Máňo, bramboráčky! Pepo, pivo! Franto, prášky!“ Igelitky se plní jídlem i suvenýry. Ve vzduchu ovšem kromě vůně občerstvení visí i tajemná otázka. Přijde? Mezi důchodci se rozšířila hlasitá šeptanda, že se na akci dostaví Andrej Babiš osobně. Co na tom, že je v tuto chvíli v Bruselu a nemá o této akci ponětí.

Na improvizované pódium najednou skutečně někdo přichází a zdraví „Čau lidi!“ Důchodci se plnými tácky jídla přesunují před pódium. „To není Babiš!“ uhádla jedna z návštěvnic a zklamaně si odchází naplnit igelitku kšiltovkami. A má pravdu. Není to Babiš, je to kandidát ANO na pražského primátora multimilionář Petr Stuchlík. V ruce svírá ještě teplý projev připravený volebním štábem: „Mám to tady, doplň čtvrť, rád. Žijí tady spořádaní sousedé. Ale vím i o problémech, které vás trápí. Třeba doplň místní problém. Ale i toto vyřešíme, to vám slibuji. A máme další nápady. Doplň nějaké sliby. I já mám číslo na Andreje. Doplň veselou historku s Babišem.“ Po tomto krátkém projevu jde Stuchlík mezi lidi. Komunikace s obyčejnými lidmi mu nedělá problém, má na ni doktorát z Rotterdamu. Důchodcům předvádí svůj oblek za 100 tisíc a vykládá jim historky, jak s klukama z finančního bankovnictví vymysleli nový hypoteční index. Důchodci mu zase na oplátku dávají tipy na hospody s levným jídlem a pivem. „Všechno změním, už žádné hospody s levným gulášem,“ zmateně slibuje Stuchlík a odhání doktorátem paní, která mu pokecala oblek hořčicí.

Všechno má svůj konec a i tento zájezd nakonec vytlačí nový turnus. Voliči ANO se najednou ocitli mimo bezpečnou zónu a tak zamíří kolem stánků konkurence k autobusu. Ze stánků toho moc nezbylo, pouze za KSČM rozdává Ondráček gumové pendreky a někteří z účastníků zájezdu na něj spiklenecky mrkají. Cestou si akci pochvalují. Nejvíc je těší, že si nemuseli koupit žádné hrnce.

2 Komentáře

  1. Autorovy články jsou pro mne jako doušek vody pro člověka, ztraceného v poušti. Kdežto z odporně zapáchající samochvály pana bývalého primátora se mi dělá zle… Někdo prostě umí potěšit lidskou duši, a někdo zase člověka dokonale otrávit. Bohužel, těch druhých je v tom našem Bémrlandu podstatně více…

Napsat komentář: Pavel K. Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.