Po parlamentu se pohybují poslanci, kteří za uplynulý rok od loňských voleb ještě nepromluvili ani slovo. Jde o čtyři poslance a minulý týden se je podařilo zahnat v jídelně do kouta a tam je za pomoci odborníků z blízké zoologické zahrady střelit uspávacími projektily do oka. Po prvních lékařských vyšetření je jasné, že nejde o chodící mrtvoly, jak se mnozí domnívali. Snad s výjimkou poslance Pohanky, o kterém to jeho bývalý šéf Paroubek i přes ujištění zasahujících lékařů neustále tvrdí. Přivolaný veterinář proto odchycené poslance pouze přeočkoval a po poledni byli opět puštěni do volné přírody.
Jak se na tato individua přišlo? Jednoduše ze záznamů sněmovny. Například již zmíněný poslanec Pohanka. Z rodinných videonahrávek jasně vyplývá, že ještě před vstupem do politiky zcela jasně a zřetelně mluvil. Podle několika poslanců z ODS jim dokonce ještě nedávno po večerech zpíval. Teď ale jako když utne. Na svou obhajobu po své sekretářce novinářům vzkázal, že se v poslanecké sněmovně ještě neprobíralo téma, kterému by rozuměl a ke kterému by měl co říci. Na otázku, které téma by to mělo být, vzkázal, že tohle by ho teda taky zajímalo.
S originálním odůvodněním své zarputilé mlčenlivosti přišel jeho kolega z ODS Jaroslav Klein. Z lístečků, které novinářům podstrčil pod dveře, vyplývá, že mluví hodně, zásadně a k věci, ale bohužel tak potichu a v takové frekvenci, že ho slyší pouze netopýři. Nad touto výmluvou zbledl závistí poslanec ČSSD Jan Barbor. Dosavadní veškerý verbální projev tohoto hrdinného partyzána se v klidu vměstná do tří slov: „Je to možné.“ Stalo se tak při hlasování o podpoře nové vlády a Barbor odpovídal na otázku Ivana Langera, zda je možné, že by odešel před hlasováním na chodbu, kdyby ho tam čirou náhodou čekal Kubice s kufříkem plným peněz. Na obranu Langera nutno podotknout, že ten to myslel ze srandy.
Barbor se ovšem nařčení brání a voličům vzkazuje: „Je ovšem veřejnosti zamlčováno, že jsem chtěl s projevem vystoupit ještě dvakrát! Poprvé jsem měl nachystanou důležitou řeč k otázce neziskových organizací. Bohužel můj předřečník mi zvedl mikrofon u pultíku tak vysoko, že jsem na něj nedošáhl. Podruhé jsem chtěl interpelovat Vlastu Parkanovou. Pak mi ale kdosi vysvětlil, co to slovo znamená a tak jsem ztratil zájem.“
A problémy mají poslanci i s docházkou. Nejhůře je na tom ministr zemědělství Petr Gandalovič. Jeho důvod je ovšem z těch snáze uvěřitelných: „Rád bych do parlamentu chodil. Poslední dobou se tam bohužel vyskytuje čím dál víc netopýrů, takže jak si pak chráním svoje vlasy, aby se mi do nich nezapletli, dojdu vždy k nějaké cizí lavici a hlasuju s někým úplně jiným o nějaké úplně blbé hovadině.“
Napište komentář