Je čtvrtek 26.července a ruská policie vyhání ze zastávky MHD stovky pasažérů čekající na ranní autobusový spoj do ussurijské fabriky na vodku a kerosin. Za okamžik těmito místy projíždí tři cyklisté následovaní menším dětským lampiónovým průvodem. Teprve až za ním jede dvacetikilometrovou rychlostí rudý trolejbus vezoucí severokorejského vůdce Kim Čong-ila. A proč ten průvod s mávátky? “To je pro případ, kdyby byly na silnici nějaké miny nebo nálože,” vysvětluje důstojník tajné služby maskovaný za ozbrojeného revizora. Něco podobného místní obyvatelé už dlouho nezažili, naposledy snad před revolucí, kdy tudy projížděl Gorbačov v kabrioletu a praštil se hlavou do značky Stůj!
Zpráva o cestě Kim Čong-ila do Ruska byla potvrzena jen několik sekund předtím, než pancéřový trolejbus přejel hranici mezi oběmi zeměmi. Neobvyklý způsob dopravy (více než týdenní cesta včetně montáže a demontáže sloupů s trolejemi a několika zastávek) vypovídají o pověsti podivína a maniodepresivního paranoika, kterou si severokorejský vůdce ve světě zřejmě cílevědomě buduje. Do čela KLDR nastoupil v roce 1994 po sebevraždě svého otce. Ten ještě stihl svému synovi po cestě z dvacetipatrové budovy odkázat svůj úřad i se sekretářkou a teprve pak se zřejmě uškrtil a dopadl na zem. Policejní zprávy jsou v této události poněkud nejednotné a mají sklon k častým změnám znění, přičemž poslední verze je psána tak roztřeseným rukopisem, že by se za něj nemusel stydět ani zasloužilý alkoholik na penzi.
Před nynější cestou do Ruska podnikl vůdce pouze dvě oficiální zahraniční návštěvy, obě do Chorvatska. Poprvé, když si tam vyřizoval jakousi tajnou akci a podruhé, když zjistil, že si tam na pláži zapomněl plavky. Návštěva míst, na která při podobných návštěvách SSSR zavítal jeho otec Kim Ir-sen, byla společně s přáním “vidět co nejvíce Ruska” oficiálním vysvětlením, proč Kim Čong-il přijede trolejbusem. “A ne, že bych se snad bál létání, to zas někdo určitě kecal. Tak se mi zdá, že to ty naše tajné služby pěkně flákají,” zněla poslední věta přísně tajného telefonické hovoru mezi korejským vůdcem a Putinem otištěná v ekonomickém deníku Super. Podle ruských představitelů se Kim skutečně o vše zajímal: z okna si fotil ovce a krávy na památku a neustále se ptal kolik je hodin a kdy už tam bude. U jezera Bajkal si nechal dokonce zastavit trolejbus a vystoupil se na nejhlubší jezero světa podívat osobně. Podle korejské tiskové agentury si v něm měl smočit i svou přenádhernou drahou ruku. Podle ruské tiskové agentury se do něj pouze vymočil.
Ne všude se ale Kim choval stejně vstřícně. V Irkutsku nechal na zastávce stát v hustém dešti delegaci představitelů místních úřadů a ještě si poslal pro jejich deštníky. Ještě horší to bylo v Krasnojarsku. Tam na něj čekala celá rodina po bývalém sovětském vojákovi, který v roce 1994 zachránil život Kimovu otci Kim Ir-senovi, když si obětavě lehl na granát, který po něm kdosi z davu hodil. Severokorejský vůdce tentokrát nejenže opět ani nevystoupil z trolejbusu, ale navíc několik hochů z jeho ochranky vysvětlilo pozůstalým, že ten legendární čin jejich otce až zas tak velké terno teda nebylo. Po odjezdu výpravy zůstalo na zastávce ležet dvanáct naříkajících příbuzných a jeden dárek ve formě velké Kimovi fotografie s osobním věnováním: “Nenávidím Vás, buzeranti!!!” Jak tohle bude rodina vysvětlovat ruské tajné policii, není zatím jasné.
Po jednání s ruským prezidentem Putinem vyrazí Kim Čong-il zpět do své vlasti. Kdy to však bude a kudy pojede se zatím samozřejmě přísně tají a neví to zatím ani topič obrněného trolejbusu. Není proto zcela vyloučeno, že se jeho rudý vůz může zjevit v kterémkoliv asijském či evropském městě. Přednost mají ty, kde jsou již natažené troleje. I severokorejský pracovník MHD potřebuje odpočinek.
Napište komentář