V roce 2009 se sešly dvě významné okolnosti, které napomohly k největšímu rozvoji české vzdělanosti od dob habsburské germanizace. V Brně bylo pět vysokých škol, přičemž ani na jedné se nepodařilo tehdejšímu hejtmanovi Michalu Haškovi získat titul. A v malebném slovenském městečku Sládkovičovo s pěti tisíci obyvateli vědci zrovna objevili jednu vysokou školu, na kterou nechodil ani jeden hejtman. Slovo dalo slovo a v Brně se otevřel časoprostorový portál, nazvaný Konzultační středisko, s jehož pomocí vystudovalo během jednoho měsíce hned pět sociálních demokratů 200 kilometrů vzdálenou školu ve Sládkovičově.
Prvním z nich byl vlivný politik Zdeněk Dufek. Svou rigorózní práci nazval S.R.O. a na několika málo stránkách se snaží zjistit, co by tato zkratka mohla znamenat. Nakonec celkem logicky dochází k úvaze, že jde o společnost s ručením omezeným a další výsledky pátrání slibuje v dalším dílu. Ten už ovšem nepřichází. Na jeho rigorózní si vzpomíná i Dufkův vedoucí práce Mojmír Mamojka: „Na to se nezapomíná. Pět stran napínavého čtení. A famózní ‘Pokračování příště…’ na samém závěru, to je ta pověstná třešnička na dortu.“ V současné době Prof. MUDr. Ing. arch. PharmDr. et PharmDr. ČSSDr. Zdeněk Dufek Ph.D. Dys. dr. h. c. x. šéfuje stamilionovému výzkumného centru AdMaS, ve kterém zjišťují, zda přidáním vajec do malty náhodou nevznikne perpetum mobile.
V pořadí druhým vystudovaným politikem ve Sládkovičově byl právě hejtman Michal Hašek. I on po měsíci kulhající docházky doručil Mojmíru Mamojkovi nadstandardní rigorózní práci s všeříkajícím názvem Društvo. V ní na třech stranách popsal výhody a nevýhody různých družstev – sportovními počínaje a finančními konče. Ve finále zjišťuje, že družstva byla, jsou a budou. Mamojka byl při hodnocení v sedmém nebi: „Já tu práci po Michalovi ani nechtěl. U něho nebyla potřeba, to byl student dříč a génius. Když jsem to pak četl, já jsem plakal. Pamatuji se, že hned potom jsem utíkal do své osobní knihovny a vyhodil jsem Bibli. Už nebyla potřeba.“ Dnes Michal Hašek vede legislativní radu ministra zemědělství, kterému pomáhá s gramatikou a hodlá kandidovat na místopředsedu ČSSD.
Zcela rozdílný názor na obě práce má expert na obchodní právo Daniel Patěk z Univerzity Karlovy. „Tak to eseróčko, to je vyloženě literární sitkom. Smál jsem se od začátku do konce. Jsou tam výborné absurdní dialogy, nedokončené věty a toho prázdného místa, kde autor předpokládá smích. Výborná věc do kabaretu!“ S prací Michala Haška už to tak jednoduché není. „Tady autor předvádí určitou míru znalosti. Ví, že u nás proběhla druhá světová válka. Zná velice dobře komunistické poučky. Trefil, že pšenice roste na poli a banány v pralese. Bohužel o družstvech toho moc neví.“ Co se týká závěrečného hodnocení, Patěk navrhuje oběma autorům návrat do škol až na úroveň I. stupně základní školy a začít znovu a lépe.
Nicméně oba autoři to vidí jinak. „Potvrzuji, že moje rigorózní práce prošla řádným rigorózním řízením a splnila podmínky stanovené vysokou školou. Všechna vylosovaná čísla jsou platná pro oba tahy,“ odrecitoval Michal Hašek a dál se o práci odmítal bavit. Ani Zdeněk Dufek nebyl sdílnější: „Jste amatéři. Moje práce je dodnes v akademických kruzích legenda.“ A jak na oba studenty vzpomíná jejich vedoucí Mojmír Mamojka, dnes ústavní soudce? „Byl to výborný ročník. Škoda, že jediný. Bezva parta sociálních demokratů, která držela při sobě. Pamatuji si náš první lyžák. Tolik nařezaných hůlek, tolik povolených vázání. Doteď, když mě zvou na setkání po letech, vždycky zatlačím slzu dojetí. Bohužel se nikdy neúčastním. Tolik vystudovaných sociálních demokratů na jednom místě je pro URNU lákavé sousto.“
„Tolik vystudovaných sociálních demokratů na jednom místě je pro URNU lákavé sousto.“
To mne rozštíplo! Autore dneska za 11 hvězdiček z deseti:-D
Charles Darwin napsal už v roce 1859 své stěžejní dílo O původu druhů, evolučni teorii, založenou na přírodním výběru, tedy přežití a množení jedinců lépe přizpůsobených podmínkám, ve kterých žijí.
My tu dnes máme také jeden živočišný druh, který se dokáže jakýmkoli podmínkám vždy nejlépe přizpůsobit.
Bylo by proto záhodno, aby někdo už konečně napsal tuto trilogii:
1) O původu soudruhů
2) O přerodu soudruhů
3) O zániku soudruhů
Její autor by byl jasným kandidátem na Nobelovu cenu. Nikdo těchto dvou géniů to však zcela jistě nebude. Museli by totiž psát přímo o sobě.
Už aby tu byl ten třetí díl…Ovšem pozor, soudruh je vječný;-)
Sakra, a já myslel že je vžitný… 🙂
Jako téměř vždy skvělé, jen mám čím dál větší problém poznat, co je fikce a co realita. Ale to není chyba autora.
Skvělý!