Brožurek, které lidem radí, jak se zachovat při možné atomovém napadení, je po celém nespočet. Pokusme se srovnat dvě z nich – jedna se rozdává v USA, druhá se dědí v Afghánistánu. Dvě naprosto rozdílné země, USA a Afghánistán, mají v současné době jednu věc společnou – pocit ohrožení z nepřátelských útoků. Obě země se na tyto situace také připravují a pro své obyvatele připravily poučné brožurky s jejichž pomocí si budou při případnému útoku již vědět rady. Podívejme se na nejdůležitější kapitoly těchto útlých knížeček a pokusme se je srovnat. Mimochodem, tyto brožurky dostávají Američané již v porodnici, zatímco v Afghánistánu se dědí z otce na syna jako velká vzácnost.
Vyhlášení poplachu
USA: Po celém území, kde je možné očekávat dopad útoku, se rozezní poplašné sirény. Podle zvláštních tónů a frekvence může zcela jednoduše poučený člověk rozeznat, zda jde o napadení povahy atomové, chemické či biologické, popřípadě zda bude veden ze vzduchu, ze země či z vodovodu. Téměř okamžitě také přeruší své vysílání všechna celoplošná média a z jejich vysílání bude veřejnost konkrétně informována o tom, co se vlastně děje. Do půl hodiny od první sirény se očekává zvláštní vydání místních periodik s o něco menším místem na poslední stránce pro křížovky, za to s rozšířenou sportovní přílohou věnovanou rychlostnímu běhu a jeho rekordům.
Afghánistán: Konkrétně například v Kábulu se lidé shromáždí kolem jediné sirény uprostřed města a spojenými silami ji uvedou do chodu. Po několika zachroptění mohou i Afghánci poznat, o jaký druh poplachu jde. Pokud siréna shoří, půjde patrně o nějaký požár. Pokud bude v noci svítit, je potřeba se připravit na atomový útok. A když bude ze sloupu s klaksonem kapat něco jako voda, bude nejlepší si skočit domů pro nějakou nádobu, protože v Afghánistánu prší jen třikrát do roka a to ještě u sousedů. Veřejnoprávní rozhlas po drátě okamžitě přeruší své celoplošné vysílání pro hluchoněmé a vyzve občany, aby se okamžitě přiznali, kdo za to může. Zvláštní vydání novin se všeobecně očekává dva dny po ohlášení útoku a půjde patrně o neprodaná čísla sobotního čísla Kábulsko Dnes.
První reakce obyvatel
USA: Pokud se nebezpečí potvrdí, nasadí si všichni lidé plynové masky, jednorázové pláštěnky a končetiny si ukryjí do speciálních gumových návleků. Malé děti mají samozřejmě připravené jednolité plastikové obaly s motivy ze seriálu Pokémon, kryjící celý povrch těla. Celá rodina pak neprodleně opustí potencionálně nestabilní budovy a zamíří do nejbližšího atomového krytu, popřípadě do metra. V zavazadlech budou mít nejnutnější, předem dané věci: Bibli, hygienické potřeby, doklady, potvrzení o zaplacení daní a pro nejhorší případ i telefonní číslo na svého advokáta.
Afghánistán: Po vyhlášení poplachu vytvoří obyvatelé několik skupinek na náměstí a během společného kouření se poradí, co dál. Nervozita zřejmě opadne až po příchodu prvního duchovního – mully. Ten je samozřejmě uklidní v tom smyslu, že nikomu žádné nebezpečí nehrozí, ale protože je dneska venku strašné horko, ať se jdou raději všichni pomodlit do nějaké té podzemní svatyně. Své ženy mohou nechat doma, ale s sebou ať si vezmou věci nezbytné pro přežití: Korán, kartáč na vousy, povolení na život, potvrzení o nekřesťanském původu a pro nejhorší případ i kousek chleba.
Další postup
USA: Podle potřeby zůstanou lidé ukryti před vnějším nebezpečím v podzemních bunkrech. Volný čas budou trávit sledováním kabelové televize, odkud se také dozvědí aktuální změny situace. K dispozici bude taktéž telefon, internet, sportovní areál a pro méně majetné lidi bez mikrovlnky se bude ve společné jídelně pětkrát denně rozdávat jídlo. Speciální jednotky určené k zabezpečení krytu budou pomocí nejmodernější počítačů každou půlhodinu analyzovat venkovní kvalitu ovzduší a případně oznámí lidem, kdy použít plynovou masku a jiné ochranné pomůcky.
Afghánistán: V podzemní mešitě budou muslimové trávit volný čas motlitbami a chválou Muhameda Umara. Místo z kabelové televize budou získávat aktuální informace z polovyschlého akvárka s jednou zraněnou rybičkou. Ke spojení se s blízkými slouží v mešitě bezdrátový telefon. Přívodní drát bohužel kdosi vyrval již před lety a tak ke komunikaci se zbylou rodinou zanechanou na povrchu poslouží nejlépe kulatý stolek, médium a svíčka. Ke kontrole situace ve městě poslouží mullovi tři dobrovolníci, které si na každý den určí po ranní modlitbě za zesnulé průzkumníky.
Konec akce
USA: Zde opět poslouží celoplošná média, kde po hymně osobně vystoupí prezident Země a oznámí konec nebezpečí. Každý kryt pak obejde vojenská jednotka a vysvětlí občanům, jak se mají dále chovat. Všeobecně se očekává velké oslavné srocení lidu na podporu prezidenta a USA. V pondělí ráno se půjde opět do práce.
Afghánistán: K této fázi všeobecného ohrožení jsou afghánské brožury velmi stručné. Podle většiny z nich to vypadá tak, že se všem věřícím zjeví přinejmenším Alláh a zřejmě se asi omluví. To ale není jisté, spíše to vypadá na preventivně doživotní žalář v mešitě.
Napište komentář