Pokud by normální rodina hospodařila s rozpočtem jako vojsko, jejich sousedi by byli v pohodě osvobozeni za jejich úkladnou pětinásobnou vraždu. Zhruba takto zní závěr vládního zmocněnce pro reformu ozbrojených sil Jaroslava Sa58dumdum. Ten odhalil neuvěřitelný počet nesmyslných projektů, které stály Českou republiku zhruba stejně tolik, jako roční turné Michaila Jacksona po Měsíci a okolních planetách. Za tyto nepředstavitelné náklady by si mohla Čína dovolit napustit svou největší přehradu na světě z vodovodního kohoutku v libyjské oáze Kufra a pořád by to ještě nebylo tak drahé, jako zásahy lidoveckých politiků do resortu ministra obrany v minulých letech. Do přesných vyčíslení se však zmocněnci Sa58dumdumovi příliš nechce: “Hodnocení a reformu vojska jsme netvořili kvůli tomu, aby nás někde na silnici přejel tank vlečený vétřieskou. Také nechceme přidělávat další zdravotní problémy bývalým ministrům.” Zde expert evidentně naráží na případ Antonína Baudyše, exministra jehož zdravotní stav se neustále zhoršuje a už nyní je na tak vážném stupni, že se z hvězd snaží vypočítat, v kterém patře nechal zaparkované své nové BMW.
V dokumentu je nicméně uvedeno, že v minulosti “bylo učiněno množství sporných rozhodnutí, která odčerpala a stále odčerpávají značnou část peněz z výdajů, původně určených na nové, tentokrát netoxické sušené mléko pro kojence.” Dokumentuje to na nákupu tří set letounů Čmelák 69, určených k “jázszenemu a ouplnému zničeniju amerikánkijému brouka mándelinkije brdzeramborrové”. Středověký tón čišící s z manuálu k letadlu jasně ilustruje, jak zastaralé tyto stroje asi jsou. Nejinak je to i s modernizací 350 tanků T-72. Moderní doba opravdu vyžaduje, aby se tanky uměly pohybovat jinam než dopředu, aby na sobě měly něco jiného než jen dvojitý vlnitý plech a aby se z nich dalo vystřelit něčím jiným než špuntem od šampaňského, když se náhodou zadaří a motor naskočí. Prostředky na tuto modernizaci jsou však s porovnáním s investicemi do nových tanků mírně řečeno totálně a absolutně přemrštěné. Konkrétně tyto dva projekty ale mají svého viníka a tou je vláda Václava Klause, která takto nevýhodné smlouvy podepsala bez mrknutí oka za slunečními brýlemi Ray–Ben a ještě se k tomu po práci poplácávala po zádech, jaká je to skvělá parta bezva chlápků.
ODS je k tomuto zjištění staví jako mrtvý brouk k Biolitu. Nejenže svou vinu nechce přiznat a svádí ji na lidovce, ale navíc má ještě plno rozumu k tomu, aby se se skeptickým obličejem tvářila i na snahy nynějšího ministra. Slovo má předseda bezpečnostního výboru PSP Petr Nečas, známý svým literárním způsobem vyjadřování: “No a co jsme měli sakra dělat? Přišlo jednání vlády o rozpočtu a najednou tam stál Kalousek a v ruce žmoulal svůj klobouk typickým známým způsobem aj-seňor-mexičtí-bandité-přepadli-naši-vesnici. Nešlo mu nedat, jinak vyhrožoval stávkou vojáků a pochopitelně také železničářů – ti byli mimochodem na pořadu každý den, někdy i dvakrát. Samozřejmě, že předkládal asi nějaké zprávy o hospodaření, ale ten resort je tak propletený a zoufale složitý, že ani nemělo cenu se na něj dívat jinak, než z hodně velké dálky. Vždyť se podívejte na chudáka Baudyše, jak dopadl. Nebo na Tvrdíka. Ten je na tom ještě hůř, ten si o sobě dokonce myslí, že to dělá dobře.”
V současné době se tedy naše republika může pochlubit pouze libereckou rotou chemické ochrany, 6. polní nemocnicí, chrudimským výsadkovým praporem a 2. ochotnickým divadlem Ivana Stěpanoviče Koněva. To je podle Nečase žalostně málo a také to nebude mít dlouhého trvání – herci již naznačili, že za ty peníze, co za své ochotničení dostávají, hrát už nebudou.
Napište komentář