Pro

Zločin na scénu!

Domácí

Vložil Petr Tomšů 4. 12. 2001

Kdo si ještě vzpomene na pořad Federální kriminální ústředna pátrá bez toho, aniž by si nezačal instinktivně přidržovat falešný knírek a neskočil si do kuchyně pro nové balení antidepresiv, sleduje dnes zcela určitě podobný typ pořadu Na stopě zločinu. Sexy postavu majora Jirsáka sice nahradil méně pohledný Robert Svoboda, ale zase díky počtu deseti slov do vteřiny ubíhá pořad aspoň svižněji. Major Jirsák, od kterého se diváci v teprve polovině stopáže dozvěděli, že je vítá u právě končícího dílu, ovšem zůstal v realizačním týmu a pomáhá s dramaturgií a s nákladním výtahem.

Při rekonstrukci trestné činnosti se tak ke slovu dostávají prvky vyzkoušené už v legendárním žurnálu Maják: hrané scénky s doopravdickýma mrtvolama, až příliš brutální kamera nemilosrdně zabírající každý detail typu “ve značném stupni rozkladu” či hudba hodící se spíše do dokumentu o holocaustu. Někdy tyto scény působí velmi profesionálně a Peter Jackson by si mohl závistí okusovat nehty, někdy by ale nad hotovým dílem zaplakal i Petr Novotný – to už pak totiž ani není možné brát jako špatný vtip.

Hlavním tahákem je ovšem mluva zpovídaných policistů a detektivů. Klenoty typu “Nalezené kosterní pozůstatky patří mužskému pohlaví”, “Mrtvá žena ještě chvíli chroptěla, ale vrah jí stejně nepomohl”, “Na stopu jsme nasadili psa Artabana, který se vrátil až po třech dnech. Měl hlad.” Ovšem ani moderátor se nenechává zahanbit: “Ty vole, to je maso. Můžu si ty fotky okopírovat?” Také je na něm vidět určitá radost, když si může něco dramatického: “Dva po zuby ozbrojení maskovaní muži přepadli benzinovou stanici Shell krátce před temnou půlnocí. Svou akci začali vyprázdněním svým samopalů do bezmocně stojícího hlídače Karáska. Poté rozkopli dveře od šatny prodavačky, načež ji dávkou ze samopalu…do prdele, to si ani nevyměnili zásobníky?”

No, doufejme, že se s takovými kvalitními pořady budeme na ČT setkávat i nadále.