Zelený děs

Myslivci – pro někoho dobráci v zeleném, co vždycky chodí s flintou po lese, sypou ptáčkům, v ranním úsvitu si povídají s jezevci a vypadají jak hajný Horyna. Pro mnohé jsou ale myslivci také synonymem hrůzy, teroru a primitivismu, v jejichž stopách zůstávají kompletně rozstřílené rodiny měšťáků a tuny mrtvých zvířat, z nichž většina pošla strachy už jen při pohledu na ozbrojený džíp myslivecké jednotky. Minulý týden se v poslanecké sněmovně jednalo o tom, kterému pohledu se myslivecké spolky v praxi přiblíží. A protože je mezi poslanci hodně politiků, pro které je živý zajíc na poli stále důvodem k bezmeznému smutku, vypadala podle toho také tato debata.

Normálně se poslanci dělí podle nejprve podle politických stran a pak většinou podle toho, kolik toho vypijí, nebo kolikrát byl kdo v televizi. Tentokrát se ale striktně rozdělili na myslivce a na ty, kteří ještě nikoho nezastřelili,” komentoval rozložení sil tuctový straník ODS Němec. Atmosféra byla ve sněmovně opravdu hustá. Odpůrci myslivismu stáli pohromadě v pravých lavicích, drželi se za ruce a zpívali píseň Jednou budem dál. Naproti tomu radikální myslivisté vzali na schůzi i své kamarády a zaujali bojová postavení v lavicích vlevo. Z prostředních lavic vytvořili menší barikádu, ze které čouhali pouze netrpělivě se chvějící hlavně kulovnic. Hlasování však bylo překvapivě jednotné, zvláště po příchodu kynologické jednotky s dobrmany vycvičenými na boj s medvědy a brigádníky.

Hlavní slovo v této nátlakové kampani měla skupina MLS (Myslivecká a lesnická společnost), která byla dokonce nabídnuta NATO pro akci v Afghánistánu. Tato jednotka, sdružující asi sto tisíc plně vyzbrojených a vycvičených myslivců, si na mediální masáž najala i PR agenturu. Ještě dnes běží v televizích reklamy se slogany “Kašli na instinkt, následuj image, buď myslivcem”, “Myslivec – sladké pokušení” či “Koupí nábojnice dumdum přispějete na naše stoly”. V této kampani nezůstala pozadu ani skupina odpůrců, nicméně dva billboardy u nádraží (Stop mysliveckému státu a Mrtvý myslivec, dobrý myslivec) nikoho ani moc neoslovily. Klíčovou roli v prosazení tohoto zákona ovšem měli myslivci sedící přímo ve sněmovně. Je jich tam asi třicet a většinou se poznají podle pohybu (přískoky vpřed kombinované s parakotouly), podle komunikace (po každém třetím slově po někom vystřelí) a podle svačiny (dva až tři kňouři a paštika z ledňáčků).

Klíčový je pro myslivce přelom roku 2002 a 2003. Právě v této době skončí desetileté pronájmy honiteb a budou se uzavírat smlouvy nové. Původní návrh, který měl zajistit bezplatný převod pozemku do vlastnictví nejblíže bydlícího lesníka, neprošel u haagského soudu a tak se schválila jeho menší obměna. Nynější vlastníci budou muset o pronájmu přednostně jednat s někým, kdo má doma aspoň tři trofeje srnčích parůžků. Zákon ovšem obsahuje i některé horší absurdity. Mezi ně se může s úspěchem zařadit povolení vlastníka ke vstupu na svůj pozemek, povinná stavba hájenky kdekoliv je to trochu možné a jízdy MHD zadarmo. Navíc na seznamu zvířat povolené střílet po celý rok přibylo několik dalších druhů chráněných zvířat, včetně nosorožce bílého, latimérie podivné a vakovlka.

Kapitola sama pro sebe je zřízení lesního soudu. Pokud se v lese někdo proviní proti tomuto novému zákonu (bude moc dupat, bude v lese mluvit, nebude v zeleném nebo sebere nějaký hříbek) musí předstoupit před lesní soud. A pokud bude uznán vinným, může si vybrat z asi patnácti druhů trestů. Je to ale celkem jedno, všechny totiž končí před zdí.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.