Překvapivou zprávou se tento týden stala další
nominace na Oskara pro českou tvorbu. Po pět let starém Koljovi Jana
Svěráka to letos bude úspěšný černobílý titulek České televize
s pracovním názvem Vzhledem k přítomnosti. Režisér Jiří Hodač nebyl
rozhodnutím Americké filmové akademie příliš nadšen, vlastně mu hrůzou
slezly poslední tři vlasy – samotáři z hlavy, avšak je ochoten splnit
svou povinnost a do USA odjet. Kdo však touto nominací není vůbec překvapen
je samozřejmě známý filmový, literární, výtvarný, hudební a
spolehlivý kritik Jan Rejžek. Požádali jsme ho o vyjádření k tomuto
dílu: “Sakra, jak se ten blbej krám zapíná? Funguje to? Co to vůbec
je? Diktafon Olympus – hmm, neznám. Ňáký vietnamský šmejd, asi. Vždyť
ti černoši ani neví, jak vypadá šrubovák! Si myslí, že mi strčí domů
tohodle žebráka a já jim tam namluvím své odborné postřehy. Pche. Jaký
je téma – Co říkáte na nominaci Hodačova titulku na cenu Americké
filmové akademie. To je ňáký renonc, ne? O takové akademii jsem
v životě neslyšel. Zas asi umělci. No počkejte, já vám ukážu. Ale
stejně teda čumím, vole, že ten nesmysl získal vůbec nějakou nominaci na
něco. Ale to je jedno, já už se chytnu. Sakra, kam jsem dal ty Marsky. Á do
pytle, došly. Takže ten titulek, hmm. To je jasný – černobílý,
strašně dlouhý, skvělý střih, scénář, původní námět,
s titulkama – jo, to pude. Typické znaky nezávislosti. Sakra, už je
vosum, dneska tam sou Novoty. Prý tam má být i Sobota. To bude zas chláma.
Seru na to, zítra jim zavolám, že to nefunguje. Ať si ten krám napřed
dají dohromady, než ho s tím pudou za umělcem. Pche.”
Tags: ČT, Jan Rejžek, Jiří Hodač
| 1,425 přečtení |

(4 hlasů, průměr 4.75 z 5)



