Čvc

Velká cena USA: příliš nebezpečné gumy

Formule 1

Vložil Petr Tomšů 1. 7. 2004

Už kvalifikace velké ceny USA nepřinesla absolutně nic nového pod americkým sluncem s logem nějaké tuctové sportovní firmy. Na prvních místech totiž skončila obě ferrari, zatímco zbytek pelotonu se beznadějně plácal na ostatních posledních místech. Jedinou změnou bylo snad druhé první místo Michaela Schumachera při startu, kdy mu během kvalifikace vletěl nečekaně do cesty bezdomovec s kočárkem plných kradených reklamních předmětů týmu ferrari. Michael, aby zabránil nejhoršímu, strhl volant a srazil utíkajícího bezdomovce. Toto malé zdržení ho stálo pole position.

Dalším smolařem na začátku velké ceny se stal Trulli, kterému odešla elektronika na volantu. Mechanici mu tedy museli vyměnit žárovičku osvětlující vodotěsné digitálky se skoro přesným časem, kvůli čemuž se musel přestěhovat na poslední místo na startovním roštu. A kdo ještě nezvládl start byl pochopitelně opět Montoya. Jeho zbabělý útěk do boxu, kde ho museli karosáři půl hodiny utěšovat, nenadchl v tu chvíli ani ty nejvěrnější příznivce kolumbijského kokainu.

V první zatáčce po startu dobrovolně odstoupily ze závodu čtyři nuly, které by další provoz na trati stejně jen zdržovaly. Bohužel se tento incident neobešel bez následků v podobě rozstřelených monopostů, takže na cestu se vydal safety car. Jeho řidič, vědom si toho, že jeho jízdu v čele závodu sledují milióny diváků po celém světě, si zjevně hodlal užít svým 38 minut slávy a odmítal trať opustit. Nakonec mu ale nezbylo nic jiného a jízda mohla být znovu odstartována.

Ne pro všechny to byl šťastný okamžik. Alonso, známý odpůrce komercionalizace formule 1, už nevydržel pohled na neustálé reklamní krabice a poté, co mu praskla levá zadní pneumatika, se rozhodl vzít jich několik sebou. Podle zkušeného odhadu jednoho z nejlepších komentátorů přenosů F1 z české Primy, se tak stalo zhruba v rychlosti 1235,26 km/h, plus mínus hodina. A neuběhlo ani pár kol, kdy téměř stejný kousek předvedl Ralf Schumacher. Následky této havárie už byly horší a řidič safety caru nevydržel napětí situace a jel se na to podívat. Po další hodině slávy byl závod opět obnoven.

Zřejmě největší záhadu velké ceny USA řešil tým BMW. Kimi Räikkönen měl dojem, že mu něco odlétlo z vozu a musel zajet třikrát do boxu, než jeho mechanici zjistili, že se jednalo o ohryzek z vozu Jarma Trulliho. A když i nakonec Fisichella vyzul svoji pneumatiku, začaly se dít věci v jak v obytných buňkách Michelinu, tak i v apartmánech Bridgestone. Jejich designéři se hromadně věšeli na okolních kandelábrech a techničtí ředitelé vymýšleli výmluvy i během oběda.

Řečeno inteligentní fotbalovou hantýrkou – závod dopadl tak jak dopadl. Kromě jednoznačných vítězů z červených vozů lze ovšem tentokrát označit za vítěze i Takuma Sata, jehož třetí místo z něj rázem udělalo druhého nejslavnějšího Japonce všech dob, hned po tamagočim.