Velká cena Španělska: Kapříci připluli

Původně se španělskému okruhu v Barceloně říkalo Požírač pneumatik. Po poslední velké ceně si tento titul přivlastnil tým Super Aguri, který jen během kvalifikace přišel ke dvanácti novým sadám pneumatik, zatímco ostatní týmy je marně po nocích hledaly. Pneumatiky zmizely i Michaelu Schumacherovi, který své třetí místo v kvalifikaci ohodnotil následujícími slovy: „No, je to zajímavé, že ačkoliv jsem měl nejrychlejší čas, na prvním místě skončil domácí Alonso. Ale myslím, že je to tak asi v pořádku, kapříci zřejmě připluli, ani se nemuselo šahat na švába.“

Kvalifikace se nezdařila ani Davidu Coulthardovi. Ten svůj monopost zrušil asi tři vteřiny po startu a zbytek času tak věnoval vnucování autogramů svým vysněným fanouškům. A do prestižního klubu smolařů zavítal po chvíli i Montoya. Jeho neshody s mechaniky jeho vlastní stáje ho stály poloprázdnou nádrž třiceti oktanového naturalu a hřebík v pneumatice.

Samotný závod měl do napínavé jízdy asi stejně daleko jako monopost Ralfa Schumachera k monopostu někoho, kdo aspoň dojel. V desátém kole propadl Takuma Sato panice, že ostatní jezdci na trati neví kolik je hodin a tak jedny velice hezké vystřihl pro všechny. Dlouho se také šušká o oboustranné náklonnosti jezdců Super Aguri. Toto podezření vyvrcholilo v jedenáctém kole tohoto závodu, kdy oba jezdci dorazili do boxu zároveň a přihlouple se usmívali na zpocené mechaniky. Ti sice oba závodníky stihli obsloužit, ale navzájem si ukazovali posunky, který z nich je asi tak větší idiot.

Na čele závodu víceméně po celou dobu setrvával Alonso a na paty mu šlapal Michael Schumacher. I tato skutečnost donutila Flavia Briatoreho k poopravení jeho výroku, že letošním soupeřem Renaultu bude už jen Einsteinova teorie relativita a její teze, že rychlost světla nelze překonat. „Jsem přesvědčen, že na konci sezóny se o to pokusíme a pan Einstein bude mít na tiskovce co vysvětlovat. Máme skvělý tým a dobře připravený vůz a tohle je náš reálný cíl už na velké ceně Maďarska.“

Jak se mají oba jezdci Super Aguri rádi, tak se piloti Toyoty nenávidí. V patnáctém kole do sebe narazili tak tvrdě, že Ralf Shumacher přišel o přední přítlačné křídlo a Trulli o zbytky motivace přijet do cíle na nějakém bodovaném místě. Ani Montoyovi se nedařilo. Po osmnácti odjetých ne zrovna rychlých kolech usoudil, že na vině bude jízda čumákem dopředu a zvolil novou taktiku – jízdu bokem. Rychlost se bohužel nezvýšila, za to blízký trávník už nemusel zahradník na příští sezónu kypřit. I Fisichella zkoušel novoty. Jeho tajná zbraň – jízda po štěrku, která mu měla zaručit rychlé a úplné vítězství na všech frontách, skončila ostudnou čtyřvteřinovou ztrátou.

Druhá polovina závodu byla jasná – místní nenechají Alonsa prohrát, kdyby se mělo stát cokoliv, což Michael dal ostentativně najevo protestně otevřeným víčkem od nádrže a zapálenou cigaretkou v cíli.

(3 hlasů, průměr 4.67 z 5)  Načítám ...

2,598 přečtení