Kvě

Velká cena Španělska: Alonso skokanem roku

Formule 1

Vložil Petr Tomšů 5. 5. 2003

Letošní velká cena Španělska se co do napětí asi nevyrovnala například velké ceně Brazílie, kde jenom krokodýlové měli na svědomí tři traťové komisaře a kompletní stáj Jaguar včetně jejich jediného dřevěného monopostu, nebo případu z roku 1972 Studna. Nicméně ani závod na okruhu Catalunya nebyl bez zajímavostí. Tou první byl samotný okruh. Jezdci si už při tréninku stěžovali, že je strašně špinavý a přirovnávali ho k Montoyovi. Vedení formule jim muselo dát za pravdu. Po nedávné techno party zbylo na trati asi patnáct tun techno odpadků, které se uklizečce nepodařilo do kvalifikace uklidit a tak mohl místy skutečně připomínat ve společnosti značně neoblíbeného kolumbijského závodníka. A při zametání jí nepomáhal ani fakt, že rychlost větru dosahovala občas i 60 metrů za dvě vteřiny.

Ten samý vítr bohužel znemožnil včasné přistání hausbótu stáje McLaren a tak musel její řidič Kimi Räikkönen startovat z poslední pozice u osady z chemických záchodků. Fin Räikkönen měl vůbec smůlu. Na začátku sebevědomě prohlašoval, že v tomto závodě na 65 kol ujede aspoň 6,5 metru. Ani to se mu ale nakonec nepodařilo. Ujel sotva tři metry, poté narazil do kolegy Pizonnia, který si zapomněl klíčky od monopostu doma na kredenci, a s četnými pohmoždinami od svých mechaniků skončil na záchytné stanici. Start se naopak podařil jasnému favoritovi závodu Michaeli Schumacherovi. Jak začal, tak skončil. Systémem start – svačina – cíl – sprcha absolvoval v pohodě celou velkou cenu. Méně štěstí měl už jeho stájový kamarád Barrichello. Dojel sice na úžasném třetím místě, avšak o něco lepší druhé místo mu vyfoukl jakýsi chlápek od Renaultu, který si nechává říkat Alonso.

Tento mladíček překvapil už v kvalifikaci, kde si vyjel třetí místo, což je pro naprostou většinu týmů prakticky místo první. Nikdo neví, jak je to možné, monopostem to určitě nebude. Ten je starý, pomuchlaný, rezavý, za stěračem mu zpravidla vždy vykukuje několik deka pokutových bločků za veřejné pohoršení a reklamních letáků od blízkých autovrakovišť. Alonso sám není bůhví jak skvělý řidič. Testy v autoškole udělal napotřinácté a to jen proto, že instruktorem byl jeho vlastní otec. Nosí tak silné kontaktní čočky, že mu nejde ani zakrýt přilba a proto musí jezdit v čepici. Zbývá jediné vysvětlení: neuvěřitelné štěstí. To při něm stálo i v při jeho havárii v Brazílii. Myslí si to i jezdec Stáje mclarenistů sedmého dne David Coulthard, který sám skočil na nebodovaném velkém kusu trávníku: „Znáte to – když se štěstí unaví, sedne si i na úplného debila, ha ha ha.“ O půl hodiny později vyhrál ve sportce pátou cenu.