Již kvalifikace na velkou cenu Monaka naznačila, kdo
je tady největší stratég. Zatímco ostatní týmy jezdily s poloprázdnými
nádržemi, v případě Renaultu už jen na výpary, inženýři z Ferrari
zvolili úplně jinou taktiku. Monopost Michaela Schumachera natlakovali
kerosinem až po nádržku ostřikovače a pro jistotu za něj ještě
zapřáhli tři zetory i s valníkem. U soupeřů tak vznikl klamný dojem,
že rudé vozy nejsou tento víkend ve formě a je možné tedy konečně
uvažovat o nejpřednějších místech. Což potvrdily i výsledky
kvalifikace – Schumacher startoval až ze čtvrté pozice, zatímco na pole
position se dmul Trulli pýchou tak silně, že se mu hlava ani nevešla do
přilby.
Pak ovšem začal závod a hned bylo jasné, kdo na jaké místo v závodě patří. Trulli nevydržel napětí závodu a těsně před startem se mu pod vozem začala tvořit kaluž podezřele zažloutlé kapaliny. Nakonec se kvůli němu musel start odložit o šest a tři čtvrtě minuty, ačkoliv závodník sám se do kamery tvářil, jakože se nic neděje a nenápadně se snažil bradou ukazovat na zatoulaného voříška, mlsně pokukujícího po Räikkönenově nové helmě ve tvaru ruského tanku po bitvě u Kursku. Vše nakonec vyřešila oficiální uklizečka závodu Vlasta P. Bez řečí vytřela ten svinčík a odstartovala druhé zahřívací kolo. To se stalo osudným Olivierovi Panisovi. Po třech ujetých metrech narazil do psíka a závod pro něj skončil. Voříškovi se naštěstí nic nestalo, ale jezdcův monopost odvezli bezdomovci rovnou do sběru.
Na startu nemohl Michael Schumacher naplno předvést své umění, neboť do něj drze narazil Takuma Sato se svou parodií na monopost. Mistr světa vše ustál s klidem profesionála a vyjel do závodu na šestém místě. V jedné z prvních zatáček zjistil nováček Klien, že nestačí pouze přidávat plyn a brzdit, ale že nějakou funkci má v kokpitu zřejmě i volant. Než ovšem přišel na to jakou, skončil ve svodidlech. To byl jeden z těch méně adrenalinových momentů. O něco větší legraci si užil Fisichela. Sato, jehož motor projevil vzácnou náchylnost k záhadnému samovznícení, pokryl část trati mlhou tak hustou, že by mu ji Rákosníček záviděl ještě v Nürburgringu. David Coulthard, který se na trati i za normálního počasí orientuje jako šeroslepý důchodce na Uranu, ztratil v kouři okamžitě směr a pro jistotu přibrzdil. To samozřejmě nečekal Fisichela jedoucí za ním a krásným loopingem ho přeletěl, načež i on skončil ve svodidlech hlavou dolů.
Následovaly klasické zmatky, za něž se zasloužil především čestný host týmu McLaren Ransdorf se svou rudou vlajkou, kterou neodkládá ani při kómatu. Mnoho jezdců ji považovalo za signál k ukončení závodu a zajeli proto rovnou do boxů. Většina mechaniků už dokonce prošla píchačkami a byla na cestě na jedno po šichtě, než se vysvětlilo, že jde o trapný omyl a v závodu se samozřejmě pokračuje. Na trať vyjel safety car. Řidič safety caru měl vůbec náročný den. Do závodu musel znovu poté, co v tunelu nezvládl svůj vůz Alonso a během pár vteřin předělal svůj monopost na šlapací autíčko bez kol.
Na tuto chvíli zřejmě celý závod čekal Kolumbijec Montoya. Ten využil taktického přibrždění Michaela Schumachera jedoucího před ním k tomu, aby do něj brutálně zezadu narazil a urval mu kolo. Tím ho pochopitelně vyřadil z této velké ceny, ačkoliv mu Schumacher ještě chvíli statečně na třech kolech ujížděl. Montoya pak kupodivu nespáchal sebevraždu, jak očekával každý soudný fanoušek a tudíž se v závodě nemohlo udát nic zajímavého. Což se okamžitě promítlo do sledovanosti přenosu, která klesla někam na úroveň novoročního projevu prezidenta. Poctivým fandům tedy nezbývá než čekat na další velkou cenu a na další velké vítězství.
 (3 hlasů, průměr 5 z 5) Načítám ... |
1,680 přečtení |
(4.74 out of 5)
