Velká cena Malajsie: dobrodružství v pralese

Druhý podnik formule 1 se jel včera v Malajsii a do kroniky závodů se zapíše především nefér zákroky a až příliš tvrdým konkurenčním bojem. A zřejmě se zapíše také do Guinessovy knihy rekordů jako jediný závod, při kterém zemřelo dvanáct jezdců hlady. Podmínky v Sepangu byly totiž neskutečně drsné a týmy musely dokonce na testovací jízdy angažovat řidiče ze speciálních protiteroristických komand. Závodníkům také neustále hrozilo nebezpečí únosu od povstalců ze skupiny Abu Sayafa. Těm se nakonec i podařilo unést jednoho jezdce, Davida Coutharda. Když ovšem zjistili, o koho se jedná, s trapnými rozpaky ho vrátili a stáji se ještě omluvili. Nejenže by za něho nikdo nedal ani zlomené euro, ale ještě by ve světě klesl jejich kredit jako všem, kteří kradou malé děti a nemocné lidi.

Za pozornost stojí i závodní okruh v Sepangu. Ten je plný krásných a nebezpečných zatáček skrytých v neprostupných úsecích pralesa, který závodní dráhu na několika místech křižuje. Vlastně by se dalo říci, že ta dráha z něj na několika málo místech vystupuje. Závodníci nemají příliš v oblibě hlavně zatáčky Les mrtvol, Masové hroby a Dvanáct tanků. Ta poslední šikana je obzvláště nebezpečná, protože v minulosti se již několikrát stalo, že řidiči těchto tanků ne zcela pochopili svou zajišťující úlohu a na přijíždějící monoposty zahájili palbu z lehkých kulometů a 70 mm kanónů.

I přes všechna tato rizika se závod nakonec uskutečnil a už od začátku bylo těžké určit, kdo je horší: buď hordy krvežíznivých nemilosrdných teroristických povstalců nebo Montoya. Ten v první zatáčce nevydržel napětí závodu a pokusil se odstavit konkurenci od Ferrari. Když ho míjel vůz Michaela Schumachera, uchopil hever a několika ranami zničil jeho přední přítlačné křídlo. Chtěl se vrhnout i na samotného závodníka, ale to mu už ostatní jezdci nedovolili. Schumacher musel zajet do stanu křídlo vyměnit a nazpět se vrátil na devatenáctém místě. Montoyu tento konflikt nečekaně vynesl až na první místo, to když ostatní závodníci začali zastavovat a chtěli té ostudě Kolumbie vysvětlit, že takhle teda ne.

Závod pak pokračoval a už v něm šlo prakticky pouze o to, zda Michael dožene svou ztrátu. Bohužel se tak nestalo, ale i tak mu skvělá stíhací jízda vynesla bezvadné třetí místo. Montoya skončil druhý, i když nutno dodat, že ke stupínku vítězů ani nedošel, po cestě se o něho postarala skupinka teroristických únosců. Kdosi jim sice nabízel nějaké peníze, ale bylo to spíše za to, aby si ho nechali. První skončil Michaelův mladší bratr Ralf, který se na tiskové konferenci po vyhlášení vítězů srdečně omluvil za svého kolumbijského kolegu.

(3 hlasů, průměr 5 z 5)  Načítám ...

1,283 přečtení