Desátý podnik mistrovství světa Formule
1 nepřinesl v podstatě nic nového. Potvrdil silnou a výsostnou pozici
stáje Ferrari v seriálu závodů a fanouškům McLarenu připomněl, jak
špatně investovali své city a svou pověst u zbytku přátel. Podle agentury
OKRES FRAKTUR sice začalo v poslední době mnoho McLarenovců fandit týmu
Minardi s tím, že zde je šance na vítězství podstatně větší, ale
lidí, kterých chodí ve stříbrných overalech a s westkou mezi zuby i na
operu, je mezi námi stále mnoho. Ale projděme si závod postupně.
Na to, že Mika Häkkinen zůstává na startu pravidelně stát, si již všichni závodníci zvykli. Vlastně se to stalo takovým hezkým folklórem. Tentokrát ovšem nabyl jeho strach takové intenzity, že mu dokonce jeho zoufalství zabránilo odjet si i neškodné zahřívací kolo. Mikovi pak nepomohla ani šestice týmových psychiatrů a dva přeplacení psychoanalytici. Ten den už nikam nejel. Jeho příkladu se chopil i Pedro de la Rosa. Ve svém monopostu se zhroutil na volant a nesnědl si ani svou svačinu, co měl nachystanou na cestu.
Po startu se na čele pelotonu nakrátko usadil Ralf Schumacher se svým bráchou za zády. Z uctivé a ponížené vzdálenosti je závistivě sledoval David Coulthard. Za nimi se pak ještě motal nějaký ten Kolumbijec Montoya a samozřejmě Barrichello, kterého tam kdosi záměrně zdržoval. Výraznější změny v pořadí proběhly až při prvních zastávkách v boxech. Michael, který měnil pouze pneumatiky a doplňoval palivo, se celkem lehce dostal na první místo před Ralfa. Ten si totiž v boxech navíc měnil i ponožky a taky musel na záchod. Své kolumbijské fanoušky nepotěšil ani Montoya. Během první zastávky v boxu u něj celníci našli osm kilogramů heroinu, které se snažil v monopostu pašovat na dráhu. Lidový soud mu udělil spravedlivý trest Stop&Go 10 vteřin. Stejně jako Davidu Coulthardovi. Tomu ovšem za hru vysokou holí, kterou při vyjíždění na trať šťouchal mechaniky od Ferrari. Zde se však odborné veřejnosti zdál trest velice mírný.
Po těchto peripetiích se čelo závodu ustálilo v tomto pořadí: Michael Schumacher, jeho bráška Ralf, jeho stájový kolega Rubens Barrichello, jeho největší obdivovatel David Coulthard a jakýsi chlap v zeleném džípu. Toto postavení vydrželo víceméně až do cíle. Také proto se mohl zdát divákům závod nudný a to i přes mnohé pěkné momenty. Velmi poučná mohla být pro malé děti třeba výměna názorů mezi Michaelem Schumacherem a Frentzenem, který, ačkoliv byl o sto patnáct kol pozadu, ho před sebe nechtěl pustit. Byl v tom samozřejmě osobní problém zakomplexovaného Frentzena. Ten nedokázal svému sokovi odpustit, že mu přebral dívku. Tomu se ovšem nikdo nemůže divit, kdo by chtěl chodit s věčně posledním řidičem. Nehledě na to, že jako jediný ještě nenosí na závody digitálky a házel tam tak jedny hodiny za druhýma.
I přesto se však závod podařil, jako ostatně v poslední době každý, kdy na konci stojí na stupni vítězů chlápek v červené kšiltovce.
  (1 hlasů, průměr 4 z 5) Načítám ... |
1,212 přečtení |
(4.74 out of 5)
