Tvrdík: Málem jsem byl už tvrdý

S nebývale emotivním projevem vystoupil minulý týden ve sněmovně při projednávání české účasti v případné válce proti Slovensku ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Po prvních třech větách začal plakat a po pěti minutách byl k neutišení. Obzvláště dojemné ho bylo sledovat, když si chtěl od svých kolegů půjčit kapesník. Nejen poslanci z ODS, ale i z jeho vlastní kolegové z ČSSD mu odmítali cokoliv půjčit a dělali, že tam nejsou. “O válce rozhoduji poprvé a naposledy. Proto ten citový průjem,” vysvětloval později ministrům ve sprše Tvrdík. “Ale myslím, že to zabralo, ne? Hlavně ta pasáž o ukrytých atomových zbraních u Rožňavy,” chlubil se i v sauně.

Ministr Tvrdík ovšem nezůstal pouze u informací svého souseda v paneláku, když obhajoval svůj tvrdý postoj vůči Slovensku. Po pěti hodinách projevu přišel jeho další trhák. “A na úvod svého vystoupení vám musím prozradit ještě jednu věc. Zhruba před dvěma měsíci hrozilo mě i mojí rodině vážné nebezpečí v podobě blíže neurčeného útoku směrem od lidí z podsvětí napojené na slovenské struktury. Ne, nezlehčujte to, poslanče Klausi, opravdu tu není důvod k smíchu a k plácání se po ramennou. Mám to od našich tajných služeb. Šlo o signál spojený se zájmem o informace kolem mé osoby a mé rodiny,” snažil se statečně překřičet bujaré veselí všech poslanců. Nakonec ale musel zkroušeně přiznat pravdu. Poté, co se po upozornění, že tohle by televize neměly natáčet, zapnula i jediná černobílá kamera TV Prima, Tvrdík připustil, že mohlo jít opravdu jen o dotazník do Delvity.

Ovšem největší terno nastalo, když ministr obrany dospěl k rozhodnutí, že je potřeba celé vládě a všem zákonodárcům ukázat ampulku se smrtícím kmenem antraxu, která mu vzápětí vypadla z ruky a odkutálela se někam pod lavice poslanců za ODS. Ti zůstali ležet dál jako nehnutí, pouze tiky očních víček prozrazovaly mohutné vnitřní napětí. Toho okamžitě využila vláda a celkem bez problémů si odhlasovala pár svých neškodných zákonů včetně plošných přídavků po členy ČSSD i 120-ti procentní milionářskou daň.

Těsně před svým bleskurychlým úprkem Tvrdík nakonec poděkoval všem, zvláště poslancům opozičních stran, že dokázali tak soustředěně a úpěnlivě sledovat jeho projev. Směrem k uklizečce Vlastě P. poté poznamenal, že by byl celkem rád, kdyby mu pak přinesla vršek od jeho propisky. Někde se mu tady prý zatoulal.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.