Ministr Bursík a bezejmenný hejtman kraje Vysočina
málem zachránili život kameramanovi České televize při prohlídce
nebezpečné skládky v Pozďátkách u Třebíče. Nehoda se stala během
natáčení reportáže o přísně tajném vyhořelém radioaktivním odpadu
z větrných elektráren v kryté hale plné podezřelých nazelenalých a
hučících sudů. Ve chvíli, kdy kameraman ČT předváděl Bursíkovi, jak
Jiří Schmitzer pošlapal při quickstepu hlavu své partnerky a půlku poroty,
uklouzl a sletěl do laguny nahnědlé tekutiny neznámého původu, mezi lidmi
známá jako kaluž dešťové vody.
Zatímco kameraman začal povážlivě nabírat vodu do polobotek, Bursík s hejtmanem neváhali ani chvilku a podali novináři ruku, aby se s ním rozloučili. Kameraman se ovšem nevzdával a svých zachránců se již nepustil. Po chvilce marného zápasu, kdy se zástupce veřejnoprávního média pomalu čistil kapesníkem od toho svinstva, zatímco Bursík s hejtmanem se ho do něj pod vidinou laciné senzace snažili opět strčit, bylo po boji. „Zapadl jsem až na dno kaluže, sotva jsem mohl dýchat a přicházel jsem o ponožky. Ještě, že tam ti dva casnoši zrovna okouněli,“ líčil svůj zážitek postižený.
Tím mu ale trable neskončily. V promočených polobotkách ve smrtícím mrazu –3 stupně Celsia se třásl na břehu kaluže jako štěně na lednové procházce. Naštěstí bylo všude kolem plno kolegů novinářů. Jeden okamžitě zahájil dýchání z úst do úst, ačkoliv se postižený aktivně bránil a vysvětloval, že je mu pouze zima. Další z kolegů tak kdesi sehnal plechové dveře od jakési místnosti a snažil se do nich prochladlého kolegu zabalit. To už bylo moc i na Bursíka a zavolal si helikoptéru, aby se z tohoto cirkusu dostal co nejdříve. Pilot helikoptéry kupodivu vyhodnotil jako svůj primární cíl právě kameramana ČT, ze záchranných akcích již značně potlučeného a odletěl s ním do nemocnice.
Nutno dodat, že všechny tyto záchranné akce se odehrávaly kolem nebezpečné kaluže, takže když si ji všichni novináři chtěli konečně pořádně nafotit a natočit, našli jen rozšlapanou kupku bahna. Zklamaně si povzdechli a rychle odjeli za další lacinou senzací.
Tags: ekologie, Martin Bursík
| 2,222 přečtení |

(8 hlasů, průměr 4.38 z 5)




Hehe, fajn clanek
…Další z kolegů tak kdesi sehnal plechové dveře od jakési místnosti a snažil se do nich prochladlého kolegu zabalit…-to fakt nema chybu!
" vyhořelém radioaktivním odpadu z větrných elektráren !
ROFL
Super článek !
:D :D :D
Jeden okamžitě zahájil dýchání z úst do úst, ačkoliv se postižený aktivně bránil a vysvětloval, že je mu pouze zima
dýchání z úst do úst – fakt mazec
„sletěl do laguny nahnědlé tekutiny neznámého původu, mezi lidmi známá jako kaluž dešťové vody“ !!! Moc dobre.