Temelínská diskuze

Ke zcela jedinečnému a neopakovatelnému rozhovoru došlo včera odpoledne v zasedací hale jaderné elektrárny Temelín. Sešli se zde zástupci vedení této elektrárny, včetně jeho ředitele, s několika zarostlými zástupci ekologických aktivistů. Tomuto dramatickému setkání předcházela neméně dramatická a spíše tragická ranní nehoda, kdy se několik mladých příznivců zdravého pobytu v přírodě připoutalo řetězy k popelnicím patřícím elektrárně, přičemž si neuvědomili, že zaměstnanci technických služeb nejsou zrovna zastánci ekologie a že nejsou placeni od hodiny, ale úkolově. Cestou na smetiště v útrobách kukavozu o tom mohli dost dlouho diskutovat. Vlivem této události byla tudíž atmosféra v zasedací síni dost hustá.

ŘEDITEL: Dobrý den. Jmenuji se Jindřich Uran a jsem zdejší ředitel. Rád bych s vámi probral několik otázek kolem naší elektrárny. Prosím, posaďte se.
AKTIVISTA: Ne, děkujeme. Na dřevěných židlích zásadně nesedíme. Ani nevíte, co ty stromy museli na pile vytrpět, vy globální požírači přírody. My budeme stát.
Ř: Jak je libo. Dáte si něco na pití? Koňak?
A: Alkohol? To snad nemyslíte vážně. My jsme všichni abstinenti. Teda kromě tamhle toho, ale ten pije stejně jenom zelenou naftu.
Ř: A co takhle obyčejnou vodu?
A: Ne, určitě bude kontaminovaná. Jak jinak v jaderné elektrárně, která je těsně před výbuchem a co nevidět zamoří celou Evropu játrovým smradem.
Ř: Myslíte snad jaderným spadem?
A: Ha há, takže se přiznáváte?
Ř: K čemu? To je nesmysl. Naše elektrárna je nejbezpečnější na celém světě.
A: Lžete! Již teď máme nezvratné důkazy, že z tohoto atomového hybridu uniká už několik roků radioaktivita a zamořuje okolní přírodu.
Ř: Blbost.
A: Tak se podívejte na tohle. Vidíte to? Tohoto skeletového mutanta s brutálními pazoury místo končetin, s očima toužící po smrti a s nezdravě rudou barvou těla, pohybující se zcela proti pravidlům přírody jsme vylovili včera večer v potoce protékajícím hned vedle elektrárny! To je důkaz!!
Ř: Já bych řekl, že je to obyčejný rak.
A: A já jsem dnes ráno na vlastní oči viděl na louce krávu s dvěma hlavami a dvěma těly!
Ř: Nejspíš jste viděl dvě krávy vedle sebe.
A: No to je možné. Ale místní obyvatelé už ten psychický tlak nevydrží. Až vám tu ten tlustónium vybuchne, všichni tu umřou!!
Ř: Mluvíte o plutoniu?
A: Né, mluvím o těch miliardách nevinných obyvatel, které pohltí apokalyptická exploze v okamžiku, kdy spustíte anatomické střepení!
Ř: Štěpení atomu. Ale znovu opakuji, že žádné nebezpečí žádným miliardám nehrozí.
A: Ahá, takže se budete muset spokojit pouze s tisíci nebo snad milióny obětmi?
Ř: Znovu musím opakovat, že provoz na této elektrárně je naprosto, ale naprosto … ehmm, co si to tam šuškáte?
A: Právě mi zde můj kolega sdělil zcela fatální informaci.
Ř: Opravdu? A jakou?
A: Pane řediteli, co ten automat na kávu, co je na chodbě?
Ř: Ehm, myslím, že tam nějaký je. Proč?
A: Vždyť on nefunguje!
Ř: No možné to je, budu muset zavolat do …
A: AUTOMAT NEFUNGUJE!!!
Ř: Asi došla voda, nebo tak něco a …
A: Vám už tady prostě nefunguje ani blbý automat na kafe! Jak tady potom vůbec může fungovat třeba takový refraktor.
Ř: Reaktor. Ale to je přece něco úplně …
A: Dost řečí. Chlapi pláštěnky, masky a jedem. Nezapomeňte: igelitové pytlíky na nohy a kapucu na hlavu. Ne, aby jste to měli zas obráceně. Zavolejte okamžitě centrálu, ať se pokusí o evakuaci jižních Čech. Vy tři se utíkejte k něčemu připoutat a tebe chci vidět kýblem vápna na chladírenské věži. A všichni rychle pryč, než to tu vybouchne. Jedem jedem, zdrháme!!!
Ř: Ale pánové, pánové, to je přece úplně absurdní.
TECHNICKÝ NÁMĚSTEK: Pane řediteli, hrůza. Právě jsem se dozvěděl, že došla voda v chladícím systému reaktoru. Hrozí exploze, musíme pryč. Tady máte pláštěnku a pytlíky.

(5 hlasů, průměr 2.8 z 5)  Načítám ...

1,491 přečtení