Tajemník SPD Staník se hájil před soudem. Nejsem rasista, mám jenom stejné názory

Před týdnem pokračovalo hlavní líčení v kauze Staník vs. buzeranti, lesby, Romové, Židi a Havel. Na začátku považoval za nutné bývalý tajemník SPD vysvětlit údajný rozpor, proč by se buzeranti a lesby měli střílet už od narození, zatímco Romové a Židi by mohli do plynu až v pozdějším věku. Staník uznal, že poskytl jedné skupině obyvatel nespravedlivou výhodu, omluvil se a opravil své tvrzení: „Takže my jsme to probrali na grémiu a stříleli bychom teda všechny, asi už v porodnici.“ Soudkyni poté logicky zajímalo, jak člen SPD, který bude mít ten den službu v porodnici, pozná buzeranta už v postýlce. Staník nevidí v této otázce žádný rozpor, homosexuálové to prý mají napsáno na čele. Navíc se budou určitě chovat zženštile, budou mít růžové dečky, kanýrky a afektovaně křičet vysokým hláskem. „Na to jsem viděl hodně francouzských komedií, abych nepoznal teplouše,“ vysvětlil Staník. Navrhl dokonce paní soudkyni sázku, že se když se projde s brokovnicí po porodnici, že nějaké malé buzeranty určitě najde.

Co se týká urážlivých výroků, pronášených v inkriminovaném baru, šlo podle Staníka pouze o citace vytržené z kontextu. „Co se týká Rómů, tak už pro Jana Husa to bylo plémě nečisté a raději se nechal upálit, než aby to odvolal. Bratr Žižka Romy přikládal do ohně, Karel IV. je přidával do malty, Jára Cimrman si z nich dělal srandu a Jan Amos Komenský pro ně neměl lepší známku, než trojku.“ Po dotazu, jakou známku měl z dějepisu obžalovaný, Staník přiznal, že čtverku. Což ovšem nic neznamená. Co se týká dějepisných znalostí, stačí mu prý škola života. Podle něj se asi nejvstřícněji k homosexuálům chovali nacisté. „Měli s nimi pochopení a snažili se je převychovat prací a kroužky ve společných kempech. A co z toho? Jenom nepochopení a norimberské procesy,“ smutnil Staník.

Potom přišli na řadu svědkové. Bývalý člen Okamurova Úsvitu Marek Černoch potvrdil, že Staníka slyšel z vedlejší místnosti ze vzdálenosti zhruba dvou metrů. „Asi bych ho slyšel, i kdybych byl na druhé straně náměstí. Křičel do megafonu a potom ještě ke mně přiběhl a hulákal mi do uší. Nic z kontextu vytržené nebylo, pouze si nejsem jistý, jestli si Ježíš na kříži opravdu stěžoval Bohu na Židy a žádal pro ně peklo.“ V baru tehdy byla i Marie Richterová, tajemnice ministryně práce. I ona potvrdila slova obžaloby: „Pan Staník ke mně přišel, chytil mě pod krkem a křičel, že musím okamžitě do plynu. Potom mě táhl do kuchyňky k mikrovlnce. Navíc mě celou dobu oslovoval Václave. V kuchyni se pak střídavě díval na mě a na mikrovlnku a pak si ohřál kafe, prý aby neusnul na vavřínech. No a pak usnul.“

U těchto výpovědí Staník ožil. Okamžitě zažádal o křížový výslech v místnosti s průhledným zrcadlem a požadoval svědky přivázat pouty k radiátoru. Když mu to bylo odmítnuto, vysvětlil, že dělal deset let na kriminálce. Staník se tedy uvolil vytěžit svědky i bez gumové hadice. Načež je zahltil palbou otázek. Zajímalo ho například, jak mohl svědek Černoch slyšet jeho projev, když seděl ve vedlejší místnosti za dvoumetrovou zdí. Svědek ovšem trval na své výpovědi a dodal, že i kdyby mu nějaké slovo náhodou uniklo, každou chvíli k nim nakoukl předseda Okamura a celou větu jim zopakoval s dodatkem „Zapište si za uši.“ Staník stále nebyl spokojen a žádal pro svědka zpřísnit trest.

Ve finále se Staník snažil obměkčit soudkyni a pokorně odmítl, že by byl rasista: „Rasisty nenávidím! Všechny bych je nechal poslat taky do plynu!“ Posledním požadavkem obžalovaného pak byla žádost o rekonstrukci přímo na místě činu. „Ty si, Marku, sedneš přesně tam, kde minule, ty, Václave, do kuchyňky a já začnu tím, že si dám osm piv a tři fernety,“ těšil se Staník.