Ačkoliv se sociální demokraté navzájem oslovují
oficiálním oslovením „kreténe“, jejich právě skončený sjezd ukázal,
že o vřelých vztazích nemůže být ani řeč. V pražském kongresovém
centru se hrálo pexeso o budoucnost Vladimíra Špidly a jeho kolaborační
vlády. I přes jeho nakonec drtivé vítězství, kdy získal víc než
třináct procent platných hlasů a ostatní označil za trapně neplatné,
protože je v tajné volbě zapomněli delegáti podepsat, to i nadále ve
straně vře. Náladu po sjezdu nejlépe vyjádřil ministr Škromach: „Ze
Špidly zrovna na větvi nejsme, ale respektujeme výsledky demokratické tajné
volby a dáme mu ještě nějaký čas. Já osobně jsem navrhoval tři dny,
nakonec jsme se usnesli na týdnu.“
Špidla si prý výhru zajistil svým plamenným úvodním projevem, který všichni delegáti ze zájmem sledovali na obrazovce malého Merkuru s vypnutým zvukem u bufetu před východem z budovy. Premiér v něm asi hájil vládu jako jediné možné řešení dané situace, přiznal chybu, že si včas neuvědomil, závažnou psychickou poruchu bývalého premiéra Zemana a slíbil prosazování programu ČSSD ve vládě. Zároveň Špidla a jeho spojenci, zejména Pavel Rychetský, chodili o přestávkách v černých kápích, ze zálohy vyskakovali na ostatní delegáty a strašili je předčasnými volbami.
„Změňme se, i když je to těžké. Nejsme špidlovci, nejsme grossovci, zemanovci, bobošíkovci či podlahovci!“ hřímal předseda Špidla od pultíku načež se zvedla podstatná část hladovců a žíznivců a opět zamířila k nedalekému bufetu. Špidla sám se nakonec přiznal, že je spíš grossovec než špidlovec a odmítal zemanovcům právo na hlasování a na stravenky zdarma. Už o proto se v kuloárech ještě před volbou mluvilo o tom, že nynější předseda svůj post celkem jednoduše obhájí, což se také stalo.| 2,067 přečtení |





(4.74 out of 5)
