“Prezident na Lucernu! Ale pověsit! – Ten kdo
stojí opodál, podporuje Telecom – Pojďte všichni blíž, ať slyšíte
nejvyššího!” Takovými populistickými větami rozehříval skupinku
tří lidí předskokan předsedy Republikánů Miroslava Sládka. Výzvy
uposlechne pouze jedna postarší žena, zřejmě podnapilá, protože chce po
Sládkovi, aby ji uzdravil nohy. Sládek neztrácí skrupule a nebožačce
nabízí sáček vody z kaluže s doporučením třikrát denně do očí. Pak
se ale již obrací ke čtyřem lidem, k nimž by slovo dav sedělo asi
stejně, jako výraz veselý k mumii Vadimira Iljiče. A protože to vypadalo,
že lidí ještě spíše ubude, one man show na ostravském náměstí
mohla začít.
“Vážení přátelé, moje politika se změnila. Mé minulé politické názory přebrali všichni současní politikové: Benešovy dekrety – no jen se podívejte na Klause, brání je jak Zeman becherovku. Cha cha, to byl dobrý vtípek. No klidně se smějte, nemusíte předstírat, že se vám to nelíbí. Echm, no dobře, tak dál. Víte jaký je rozdíl mezi Dagmar Havlovou a krokodýlem? Nevíte? No krokodýl je zelený! Dobré, ne? A nedávno jsem se dokonce dočetl, že Petra Buzková chová kozy! To je veselé, že? Vidíte, se mnou je i sranda, ne jak s těmi zapšklými strejci ve sněmovny, které bych nechal naházet do Gangy. Ha ha.”
V podobném duchu se nesl celý jeho projev, což nevydržel jeden postarší pán a asi v polovině se zhroutil k zemi, kde se snažil svou hlavu vměstnat mezi dvě dlažební kostky. Během projevu se davem proplétala Sládkova ochranka v podobě malého holohlavého individua, jemuž ještě z kapsy vyčuhovala hustě popsaná zdravotní karta. Za pasem se mu houpal těžký obušek, který ho při každém delším kroku bouchnul do hlavy. Naštěstí proslov trval pouze dvacet minut, takhle ho doktoři potom ještě stihli zachránit.
Na mítinku ovšem chyběl známý vůdce Sládkovy ochranky Miroslav Votava. “Ten už u nás není,” vysvětluje místopředseda strany Cyril A.H. Malec: “Před rokem snědl omylem svého kanárka a aby ho dostal ven, tak se pokusil sníst i kocoura. Teďka je zaměstnaný v Bohnicíh jako učebnicový příklad. Už mě ale nezdržujte, musím sbalit aparaturu, odjíždíme do Havířova.” Pak strčil megafon pod paži a nastoupil do auta.
V Havířově je účast o něco větší, dav tu tvoří osm kokršpanělů a třináct jezevčíku, které o něco později dohání správce nedalekého útulku. “Sakra, to je neštěstí,” stěžuje si zadýchaný do mikrofonu novinářům: “Člověk chvilku nedává pozor a taková tragédie. Ale všechno to zpachtovala ta menší šedivá čubka. Za ní pak běželi ti všichni ostatní parchanti.” Nebylo přitom nikomu jasné, zda mluví o svých svěřencích, či o přítomných Sládkových republikánech. Předseda strany si s tím ale hlavu neláme a dál mluví k poloprázdné lavičce. Další den ho čeká Kyjev, což bude dost náročný výlet. Pokud se ovšem do té doby nepřijde na to, že tisk rozpisu mítinků měla na starosti jedna kyjovská firma.Tags: Miroslav Sládek
| 1,414 přečtení |




(4.74 out of 5)
