OSOBNÍ
Vložil Petr Tomšů 21. 4. 2009

Vážení přátelé, snad mi odpustíte dnešní osobní poznámku. Myslím, že to nedělám běžně, ale rád bych se zde podělil s dojmy ze včerejšího kulturního zážitku. Do otrokovického kulturáku přijel Josef Dvořák a odehrál tam, podle mě, úplně skvělé představení S Pydlou v zádech. Mnozí asi znají, jde o obnovenou premiéru hry Semaforu z osmdesátých let. Matně jsem si ji pamatoval i z televize, tak jsem zakoupil lístky pro mě i pro mou drahou polovičku. A nelitoval jsem. Josef Dvořák prakticky neslezl z jeviště a já se prakticky nepřestal smát. Horší to bylo, když přece jen občas na chvilku z pódia zmizel a představení musela táhnout Markéta Hrubešová. Vzhledem k textu scénáře a jejím proporcím, je mi jasné, proč obsadil právě ji. Ale, bohužel nebo bohudík, Ulice není divadlo, a když herečka neumí zařvat a jenom tam něco kuňká, to je bída.

Nicméně to je jen skvrnka na jinak úžasném představení. Nejde o humor typu Monty Python apod., jde o humor živočišný, tak, jak ho u nás předváděl například Menšík. Ten, co mají lidi rádi, ale přitom nejde o slaboduchou pitomost typu Novotný a daší známé firmy mediálního entertainmentu. S radostí jsem kvitoval vyprodaný kulturák v okamžiku vrcholu televizní zábavy – posledního dílu Ošklivky. Je to tak, je zábava a Zábava a komici a Komici. A Josef Dvořák je Komik. Jeho závěrečný výklad rozdílu, když na pódiu umírá Čech a když Japonec (to abychom nechodili pro příklad daleko :), to vážně mělo grády. Anebo můj oblíbený dialog začínající neškodnou otázkou na počasí:
„Jak je venku?“
„Lidi pijou. Ti, co pili, nepřestali, a ti, co nepili, začali. Teď nám to tam chlastá všechno!“

Akorát by mě zajímalo, co bylo nahrané a co byla improvizace. Herci se občas smáli Dvořákovi s námi diváky a asi dvakrát se tam chechtali úplně všichni na jevišti i v hledišti a hrozilo reálné nebezpečí, že se představení úplně rozklíží. Nestalo se tak. Ale já bych jim stejně odpustil.
  • Print
  • email
  • Twitter
  • Facebook
  • Add to favorites
  • Google Bookmarks

Tags:

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (16 hlasů, průměr 3.19 z 5)
Načítám ... Načítám ...
2,850 přečtení

6 komentářů k “S Dvořákem v zádech”

  1. John Dovany napsal:

    Kdysi sem byl v divadle na predstaveni Lucerna aneb Boj o lipu. Taky sem se skvele bavil, a jak se Dvorakovi povedlo odvarit Pavlinu Filipovskou, ktera hrala kneznu… Se smala a nebyla schopna slova :)

  2. Wu napsal:

    Vzhledem k tomu, jak Dvořák odváří své spoluhráče při všech hrách a ve všech představeních, jsem přesvědčený, že i to odváření je zahrané.

  3. Daryth napsal:

    V nějakém médiu s ním byl rozhovor a říkal, že nerad hraje něco stejně, a tak to pokaždé dělá jinak a improvizuje. Musím sebekriticky říct, že sem o něm měl špatné mínění neprávem a začínám mu dost fandit. Mimochodem mám doma zvukový záznam zmiňované Lucerny. Kdyby někdo chtěl…
    P.s. Omluvte můj češtin… :o(

  4. Pavel napsal:

    Jo, Llucernu bych chtěl!
    „Myslíte, uživila bych se tady prací?“
    „Prací? Tady? Vyloučeno!“

    Safra, musím si koupit originálku. : )

  5. chose napsal:

    ja by lna dvorakovi jednou a stalo to za to … pan herec i bez toho aby plnil stranky bulvaru.

  6. Martas napsal:

    Včera jsme s kamarády byli na představení pana Dvořáka „S Pydlou v zádech“, co na to říct, nemám slov, musím jen složit poklonu. Bylo to úžasné. Tak povedené představení jsem už dlouho neviděla, smáli jsme se od začátku až do konce…

Vlož komentář

Můžeš použít následující tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

[CNW:Counter]