Rychlejší než Dryml

„Ne, dnes tady žádnou zbraň nemám,“ začal svůj včerejší proslov senátor za ČSSD Vladimír Dryml, zatímco si z pusy tahal poslední tři náboje, které ládoval do zásobníku své devítky. I podle tohoto počínání ostatní senátoři znervózněli a znovu vyzvali senátora, aby svou zbraň nechal v šatně, kde mu ji uvaděčka zalije pro jistotu olovem. „Bude to taková operace Lité olovo,“ pokusil se zlehčit situaci kolega Kubera. „Ha, ha, ha,“ zasmál se mrazivě Dryml a prostřelil kolegovi nohu. Své jednání omluvil vítězným pokřikem: „Jsem remcal, jsem remcal!“ Po chvíli přemýšlivého klidu, kdy tímto pokřikem zmátl Dryml především sám sebe, byl nucen svůj výrok poopravit: „Aha, já jsem spíš rebel, jsem rebel!“

Alena Gajdůšková v tu chvíli navrhla přerušit jednání: „Není možné, aby nám tady stál u pultíku někdo, kdo si ochranu vlastní bezpečnosti představuje asi jako Steven Seagal ekologický boj proti nadnárodním ropným společnostem.“ Za svoje prohlášení sklidila rychlý potlesk a několik výstřelů těsně nad hlavu. Dalším statečným senátorem se stal Milan Štěch, ten se pokoušel jít na Drymla s odborářskou logikou: „Hele, Vláďo, to chce klid. Ono se dokonce říká, že verbální útok bolí víc, než fyzický, co ty na to?“ Další myšlenky zanikly v jeho bolestivém skučení poté, co se k němu Dryml dostavil osobně a prostřelil mu obě boty předtím, než si je stačil vyzout. Čímž se jednání považovalo za skončené.

A proč vlastně senátor „Rychlá ruka na pažbě“ Dryml hodlá hovořit více skrze svou zbraň, než svými ústy? Za vše může jeho obvinění z pokusu o pokus vydírání, kterého se měl dopustit sháněním kompromitujícího materiálu na svou kolegyni Orgoníkovou. „Tentokrát nešlo o fotky Hanky ve sprše nebo na záchodě, jen nějaké dokumenty z Kraje, ale víc vám k tomu asi neřeknu,“ skončil informativní schůzku s novináři senátor Korytář, sotva ucítil hlaveň devítky na svém zátylku. Stihl se dokonce i rozloučit originálními posledními slovy: „Ale Vláďo, jestli jsme aspoň trošku přátelé, necháš mě být.“