V učebnicový příklad lynčování se zvrhla
sobotní rodinná oslava v malé vísce Třiká. Slavily se narozeniny strýce
Adolfa a průběh celé akce nenasvědčoval, k čemu mělo později dojít.
Přípitek teplou vodou, polévka ze sáčku, tentokrát od bot, ba ani ovoce
posbírané na sousedově zahrádce nekazilo společnosti náladu. Obrat však
nastal až poté, co se na oslavu dostavila kapela. Tu ovšem tvořil pouze
starý harmonikář Franta X. Černý. Zbytek jeho ansámblu již měl jednou tu
čest se s dotyčnou rodinou seznámit a proto ze zdravotních důvodů (jde
především o duševní zdraví) zůstal v domově. A protože to bylo
Frantovi blbé, neboť slíbil kapelu celou, rozhodl se společnost trošku
ošidit. Sedl si s harmonikou na malou židličku a kolem sebe rádoby
nenápadně poskládal několik velkých zrcadel. Tím měl vzniknout dojem, že
s ním účinkuje nekonečně mnoho stejně špatně hrajících akordeonistů.
Jediný, koho se mu podařilo ošálit, byl on sám. Po půl hodině hraní a
pěti velkých borovičkách si se svými kolegy začal tykat a představovat
se. To už si ale rodinný klan strýce Adolfa řekl, co je moc to je moc a
tohoto je až příliš a pomalu se zvedl od stolu. Podle svědků chtěli
nebožáka jenom zmlátit do bezvědomí a potom hodit do vody, ovšem rozhodně
neměli v úmyslu ho zabít. K tomu došlo až když jeden z oslavenců,
konkrétně Adolf H., si všiml, že tento zapadlý talent je černoch. Nenechal
si to samozřejmě pro sebe a to byl konec. Na dehet, peří, kanystr benzínu a
sirku se obětavě složila celá rodina a práci také nezadali žádné
specializované firmě.
Policie přijela až v neděli večer. Po chutných steacích ze včerejška se začala vyptávat po osudu ztraceného muzikanta. Když nic nezjistila, odložila případ. Na příští týden.
   (3 hlasů, průměr 3.33 z 5) Načítám ... |
1,196 přečtení |
