Na ministerstvu průmyslu a obchodu bylo veselo. Pan Chung-I Wang pozorně poslouchal projev paní ministryně Novákové o jejích plánech dostat Českou republiku na špici světového kosmického výzkumu a o novém Apple Storu na Křivoklátu. Pan Wang byl, stejně jako ostatní hosté, pozván na setkání zahraničních diplomatů se zástupci českého ministerstva průmyslu a stejně jako oni se dobře bavil. Utíral si slzy smíchu a plácal se do kolen. Když tu mu najednou někdo zaklepal na rameno.
„Vy jste z toho Tchaj-wanu?“
„Ano, jsem tchajwanský velvyslanec.“
„Budete muset odejít.“
„To je omyl. Mě sem pozvala paní ministryně.“
„Ta si to právě rozmyslela. Tak padej.“
„Můžu vám ukázat můj diplomatický pas.“
„A já ti můžu ukázat, kde máme dveře.“
„Jste stejní jako Čankajškovi vojáci. Ti měli ještě kulomety.“
„I to se dá zařídit.“
„Ale…“
„Drž hubu a usmívej se. Čínský velvyslanec se dívá.“
Tento rozhovor slyšelo několik diplomatů a ti potvrdili jeho autenticitu. Před ním se pak odehrál ještě jeden dialog, pouze mezi čtyřma očima:
„Paní ministryně.“
„Moment, prosím, pane čínský velvyslanče.“
„Okamžitě!“
„Už běžím. Co se děje?“
„Co to má znamenat? Jak to, že je zde zástupce Tchaj-wanu?“
„To je pan Wang. Vždycky tady chodí.“
„Už tady nebude chodit. Zařiďte to hned.“
„Ale Tchaj-wan u nás hodně investuje. Víc, než Čína.“
„Vy se opovažujete mi odporovat? Toto je přímý telefon na českého prezidenta a toto je přímý telefon na čínského prezidenta. Oba pochopitelně Huawei. A já jim teď zavolám, že se dubnová návštěva Zemana v Číně ruší a řeknu jim, kdo za to může. Máte poslední hodinu ve funkci.“
„To je vydírání.“
„To je politika jednotné Číny!“
Konflikt se neobešel bez pozornosti ostatních diplomatů. Pan Wang, personálem potupně vlečen ke dveřím, si vysloužil výkřiky obdivu i kopanec od čínského velvyslance. Situace využili vyslanci arabských států a nečekaně se vrhli na skupinku diplomatů z Izraele. Japonci se pustili do Číňanů a Pákistánci do indické výpravy. Jedna část ruských diplomatů obsadila kuchyň s tím, že Ruská federace potřebuje přístup k vodovodu, zatímco druhá část Rusů vytláčela ukrajinské vyslance od společného stolu, protože společný stůl prý vždy patřil Rusku. Do tohoto zmatku česká ministryně líčila Českou republiku jako bezpečné místo pro investice. Po skončení akce se všem omluvila, že situace lituje, ale nakonec je ráda, že zabránila diplomatické roztržce.
Celý incident měl před veřejností zůstat utajen, což se opravdu na několik vteřin povedlo. Jako první vystoupil s požadavkem na odvolání právě čínský velvyslanec Čang Ťien-min. Ve své žádosti uvedl, že velice trpěl a že prakticky došlo k ohrožení bezpečnosti Čínské lidové republiky. Na tuto žádost odpověděl přímo prezident Miloš Zeman prohlášením, že Česká republika je suverénní stát a bez výhrad se podvoluje požadavkům čínského velvyslanectví. Paní ministryně bude odvolána do příštího úplňku. Jako kompenzaci za Tchaj-wan nabídl Moravskoslezský kraj. K požadavku čínského velvyslance se přidali zástupci opozičních stran, čímž překvapili především sami sebe.
Exministr Daniel Herman a jeho kamarád dalajláma naopak vyzvali ministra zahraničí, aby čínského velvyslance vyhostil. Ten se nejprve poradil s ministrem obrany, kolik má Česká republika k dispozici vojáků a poté usoudil, že vyhoštění není na pořadu dne. A svou troškou do mlýna přispěli i Piráti historkou primátora Hřiba, podle kterého požadovali zástupci Číny vyhodit tchajwanského diplomata už na silvestrovském večírku. Tehdy ještě pod záminkou, že je se svými 150 centimetry příliš vysoký a čínský velvyslanec nevidí dobře na ohňostroj.
V současné době se pod ministryní Novákovou kýve židle. Předváděla ji premiérovi Babišovi, ale ten ji odmítl podržet a dal od ní ruce pryč. A novou židli ji odmítl koupit, jsou příliš drahé. „Kdyby si ministři pořizovali více židlí, mohly být levnější,“ posteskla si tehdy Nováková v bilančním rozhovoru na serveru Sputnik.
Nepochopil som aký problém môže veľvyslanec Tchaj-Wanu s Čankajškovými vojakmi s guľometmi. To mu akože vadí, že Čankajšek a jeho vojaci potom, čo ich komunisti porazili na pevnine ubránili pred nimi ostrov a režim, ktorý reprezentuje?
Předchozí historky byly vtipné k popukání. Tahle je ovšem kromě toho dost hořká.
V krásném a vtipném blogu chybí jeden absurdní detail – jako viník, tj. obětní beránek – byl vybrán náměstek ministryně Novákové pan Vladimír Bärtl. Osobně u něj zaručuji, že to má v hlavě na rozdíl od paní ministryně srovnané a v Číňanech má zcela jasno – ostatně, seznámil jsem se s ním právě na Taiwanu. IQ paní ministryně společně s jejím stupněm připosranosti je bohužel na takové úrovni, že jí to asi žádný normální člověk na MPO vysvětlit nedokázal.
Jako jediný zádrhel v blogu vidím, že prezident Zeman nabízel jako kompenzaci právě Moravskoslezský kraj – tam kdyby ho nevolili, tak by prezidentem zcela jistě nebyl, a velmi pravděpodobně bychom měli na MPO někoho alespoň o trochu inteligentnějšího než současnou ministryni. Ale možná to má hlubší smysl, např. to, že obyvatelé kraje už jsou „ostravskými čmoudíky“ alespoň částečně adaptovaní na mnohem horší pekingský smog.
Prezident Ze-man se rozhodl v nejbližší době odletět na studijní pobyt k čínským soudruhům, aby se tam naučil, jak všem lepšolidem a kavárenským povalečům zakroutit krkem. Po Hedvábné stezce pak budou posíláni vzpurní občané České republiky do Číny na převychování. Ti, co přežijí, se tudy po létech vrátí jako oddaní a poslušní služebníci Jeho Výsosti. Opačným směrem však také jednou poputuje zinková rakev s jeho tělem, neboť si přeje být pohřben po boku svého Velkého Učitele Mao Ce-tunga.