"Ministr je nevinný a všichni se mu musí omluvit.
Fronty můžete začít stavět kolem Václaváku už od zítřka. Nazdar.”
Tak zní oficiální stanovisko ministerstva zemědělství k březnové
nehodě Jana Fencla. To vychází z verdiktu dopravního inspektorátu, který
sice vinu na srážce aut přiznává vozu ministra, nicméně podle předních
kriminalistických kapacit z oborů daktyloskopie, genetiky,
otorinolaryngologie a viktimologie, ministr absolutně nemohl vědět, že do
nějakého auta během jízdy narazil (podle některých malakologů není
dokonce ani jisté, zda byl vůbec při smyslech).
Fencl sám se nechce k nehodě vyjadřovat. Na naši otázku, zda se cítí být vinen, odpověděl slovní hříčkou a v dobré náladě ještě přidal básničku o pomalém hlemýžďovi. Také osobní ministrův řidič s námi nechtěl vážně mluvit. Jen nás pořád zval na panáka a ať si s ním zazpíváme jeho oblíbenou – Červené vínečko jak višňa. Když se po páté nezodpovězené otázce sesunul pod stůl, kde si začal tykat s korkovým uzávěrem, opustili jsme i od této konverzace. Sdílnější bohužel nebyli ani jeho straničtí kolegové. Miloš Zeman nás nazval teratogeny psaného slova, zatímco Kořistka na nás pro jistotu poštval dva dobrmany.
Otázkou zůstává, proč se Fencl od počátku tak tvrdošíjně dovolává stanovisek policie a úředníků a popuzuje si tím proti sobě velkou část zdravě myslící populace. “Stačilo by, kdyby přišel nebo někoho poslal a omluvil se. I kdyby si nehody nevšiml, jak pořád mumlá. Tak by se zachoval každý normální člověk,” míní paní Vlková, jejíž vůz vyvázl z nehody nejhůře – prakticky zbyly pouze blatníky. Na tuto výtku však již ministr zareagoval: “OK, jak chce. Někoho jí tam pošlu. Uvidíme, kdo z koho.”| 1,547 přečtení |




(4.74 out of 5)
