Není to tak dávno, kdy Jaroslav Tvrdík ještě
seděl na ministerstvu obrany a v beznadějném zoufalství se snažil
několikrát si vystřelit mozek z hlavy protiletadlovou střelou
SA-7. Jediné, co ho dnes spojuje s letadly, je jeho nová funkce – šéf
Českých aerolinií. Tyto dny již posedává, v dobře padnoucím obleku
s jedním rukávem delším a s pravou nohavicí plandající půl metru za
ním, v kavárně hotelu Pershing a poskytuje rozhovory na požádání. Na
nejnovějším komunikátoru značky Nokia zkušeně hledá, kde nechal tesař
díru a ve tváři se mu zračí odhodlané sebevědomí.
A také se tak cítí. Bez ohledu na to, že jeho zvolení do čela státních aerolinek nedoprovázelo žádné výběrové řízení nebo aspoň povinný pohovor u sekretářky personalisty, což zvedlo pochopitelnou vlnu zášti a násilí opozičních politiků a především jejich manželek. V rozhovorech se sice obhajovat nechce, o sobě a svém novém úkolu však rád pohovoří. Není na něm vidět ani stín pochybnosti, že vzal místo s platem vyšším než 200 tisíc korun měsíčně, aniž rozezná Airbus A340 od sušáku na ruce vedle umyvadla v jeho novém voze.
V kanceláří svého rychle odstraněného předchůdce, po němž zbyl na stole pouze hrníček s ještě teplou kávou, se cítí už jako doma a zdá se, že i firmu má již přečtenou – od jeho mediálního poradce po obsluhu rentgenu zavazadel s podezřením na nemoc z ozáření. Své umění vést armádu a hodit strike už na šestý pokus považuje za dostatečnou kvalifikaci k rozhodování o otázkách kudy se bude ubírat české civilní letectví a jak přesvědčit piloty, že peníze, které berou, jsou pro ně až příliš velký luxus. Vyzařuje z něj takové přesvědčení, že mnoho spolupracovníků, má po rozhovoru s ním chuť založit novou sektu Tvrdíkologů a přihlásit do ní svou manželku i s tchyní a sousedkou odvedle.
Jak bylo u exministra zvykem už v armádě a na ministerstvu, vypravil se mezi dělníky. Podle něj to byl vynikající tah, neboť to prý bylo poprvé, kdy mezi ně šéf zavítal. Tam prý teprve viděl oddanost zaměstnanců k firmě. Jeden pomocný technik tajně navrtával palivovou nádrž u jednoho Boeingů, uklizečka Vlasta P. zkoušela zamaskovat hromadu odpadků v pilotní kabině kusem starých novin a letoví dispečeři místo radarů sledovali jakýsi pořad ve vedlejší kanceláři. Všichni ti to lidé byli bezmezně nadšení, když k nim jejich šéf nastoupil a osobně jim popřál hodně úspěchu v jejich další, jistě užitečné, práci.
- Tvrdík nerozhodný
- Viktor míří do Evropy
- Cizina nám pomáhá
- Ministerstvu chybí majetek
- Nelegální software na ministerstvu
  (4 hlasů, průměr 4.5 z 5) Načítám ... |
951 přečtení |
