Národní tým v koncích?

V sobotu byl plán naší fotbalové reprezentace následující: ráno lehčí snídaně, chvilka tréninku, menší obídek, vyklepnutí islandského týmu, potom odlet domů a tam pak silná účast na pařbě někde v klubu. No, splnilo se akorát poslední předsevzetí. Všichni hráči se propadli do klubu historicky totálně poražených, hned vedle týmu FC Wehrmacht Stalingrad. Snídani hoši totiž zaspali, místo tréninku se dívali na Volejte řediteli a k obědu se slovo menší rozhodně nedá použít. Zklamání dne však přišlo při fotbálku s Islandem. Předpokládaný výsledek 15:0 pro český tým zmizel někde ve skartovačce planých nadějích. Po konci utkání se na světelné tabuli skvěl obrovský nápis: 3:1 saláti!!! Proč se tak stalo?

Poprvé se suverenita hráčů otřásla na loňském Euru, když nedostali slíbené jednolůžkové pokoje v tříhvězdičkovém hotelu, ale museli spát v tělocvičně třetí základní školy. Chyba překladu tak morálně zdecimovala mužstvo, které pak do dalšího vývoje soutěže výrazně nezasáhlo. Snad jen vyhraný zápas s Dánskem 2:0 přinesl hráčům trochu povzbuzení a to i přesto, že polovina Dánů byla zpitá do němoty a druhá hlasitě zpívala koledy. Celé Euro tak národní mužstvo bralo trochu jako smůlu a trochu jako exhibici rozhodčího Colliny, jehož jméno dodnes znají všechny malé děti z nadávek jejich jinak hodných tatínků.

Kazící atmosféru v týmu naznačila už loni v srpnu předkvalifikační generálka se Slovenskem. Omluvilo se jedenáct hráčů, převážně kvůli zakoupené nové řadě seriálu Xena. Chovanec jim nakonec prominul, což byla jeho osudná chyba. Chování některých reprezentantů se změnilo. Honza Koller už není dobrák od kosti, ale klidně si dovolí zmlátit jednoho fanouška, byť sotva vychodil mateřskou školku. Také mytí nádobí reprezentačním dresem nesvědčí o jeho zapáleném vlastenectví. Taktéž kapitán mužstva Pavel Nedvěd. Kvůli několika červeným kartám nemůže nastoupit ve středu proti Maltě a raději odjíždí do Turína, kde podle svých slov “si na domácím kině lépe vychutnám totální krach mých kluků.”

Zhoršily se vztahy, ale i herní projev. Jako by hráči nevěděli, že si na hřiště nesmí brát manželky, ani přítelkyně a už vůbec ne obě dohromady. Některé hráče trenér Chovanec staví na místa, která jim nesedí. Například poslat Srníčka hlídat branku v nedalekém parčíku bylo přinejmenším netaktické. Jako poslední v Evropě přistoupil Chovanec na čtyřobráncový systém hry a to ještě v předposlední minutě zápasu. Velkou krizi zažívají střelci, na něž se nejvíc spoléhalo. Koller se prosadil pouze u automatu na šipky a Šmicer se trefil naposledy na Euru. Do kameramana.

K čemu tedy spěje národní tým? Jeho poslední soupeři se vyjádřili v tom smyslu, že kdyby hráli proti družstvu imitátorů jednonohého Johna Silvera, měli by ze zápasu o moc lepší pocit. Vše se může nakonec vyhrotit jako za časů trenéra Máčaly začátkem devadesátých let. Začnou se vytahovat drobné aférky, tým nepostoupí a na hráče zbude několik smutných sebevražd. Nebo se nakonec dají dohromady. Vše se rozhodne již zítra proti Maltě. Chovanec se nechal slyšet, že proti ní vyzkouší beton. Nechejme se překvapit.

(2 hlasů, průměr 5 z 5)  Načítám ...

1,180 přečtení