Boj o poslední volnou banku nejen v Čechách, ale
i na Moravě a ve Slezsku, skončil. Státní šedesáti procentní podíl
v Komerční bance koupí Kaufland & nevlastní syn, německý podnik
vlastnící snad až několik tisíc kvazimarketů po celém světě.
Společnost, jejíž zablácenou zakládací listinu z roku 1945 podepisoval
ještě osobně Adolf Hitler třesoucí se rukou, porazila v konkurzu
Kubánskou Gerilovou Banku i ruský Gazprom. Podle ministra financí jde
o světový obchod, za posledních několik let zdaleka nejúspěšnější
prodej banky v česky mluvících zemí. Dosažená cena 40 miliard totiž
činí 3,2násobek vlastní hodnoty banky. Škoda jen, že tato hodnota je
v současné době bohužel záporná. Nehledě na to, že akcie Komerční
banky jsou na burze zřejmě pod vlivem zemské přitažlivosti a obchoduje se
s nimi zásadně až po desáté hodině večerní – morálka těchto
transakcí není příliš vysoká.
Podle Rusnoka byla jediným kritériem soutěže o banku cena a také rychlost, s jakou ji dokáží uchazeči zaplatit. Kaufland & nevlastní syn se totiž zavázal vládě zaplatit obnos v jediné splátce v neoznačených pětifrankovkách. To na peněžním trhu vyvolalo bouřlivý ohlas. Spekulanti vycítili příležitost: ČNB bude za několik dní potřebovat větší množství korun a na tom by se dalo vydělat. Nějaké dolary si byl nakoupit i viceguvernér centrální banky Luděk Niedermayer, ovšem až poté, co vydal v ČTK oficiální varování pro burzovní spekulanty: “Jestli si někdo kurva myslí, že budou konvertovány rychle velké sumy deviz, tak to může rychle začít přemýšlet znovu. Zavčasu.”
Kdo vlastně třetí největší tuzemskou banku koupil? A jaké s ní má plány? Podle reklamního prospektu – jednomu z rozhodujících dokumentů výběrového řízení, působí společnost Kaufland & nevlastní syn “v úplně všech zemích světa a má strašně moc děsně úspěšných poboček, kde naši skvělí pracovníci splní každé vaše přání. Naši akcionáři jsou samí kámoši – bezva chlápci, co tomu rozumí a ví, vo co go.” Z obchodního rejstříku je však patrné něco jiného. Z dlouhého seznamu významných vlastníků akcií banky jsou nejznámější například rumunská automobilka Olcit, maďarské rekreační středisko Balaton, s.r.o., polský stánek s potápěčskýma digitálkama či Jaderný odpad a.s. – firma Grégrovy manželky. Také management společnosti je na úrovni. Od loňska v něm dokonce pracuje i několik prvotřídních českých ekonomů, u nás předtím většinou zaměstnaných ve vedeních mezi lidmi populárních družstevních záložen.
Zatímco ekonomové jsou s prodejem Komerční banky spokojeni a Standa Hložek ji v pořadu DO-RE-MI dokonce bezprostředně po prodeji udělil ratingové hodnocení 8,5 bodu, ODS tvrdí, že vláda obchodem prodělala. “Ono to sice vypadá, že stát na tomto obchodu vydělal, ale je to kravina. Když k tomu připočteme náklady na očištění banky a její další závazky, je to nakonec pro český stát obrovská ztráta. No, já to říkal už loni a nikdo mě neposlouchal,” tvrdí předseda rozpočtového výboru ODS Vlastimil Tlustý, podle některých politiků nejlepší prognostik Klausova týmu, který prozřetelně do KSČ vstoupil v říjnu 1989. Je na první pohled zcela zjevné, že stát by měl na prodeji vydělat nejméně 15 miliard korun. Kritici se totiž nezmiňují o výnosech z daní, dividend a z prodeje reklamních předmětů – triček, hrníčků, propisek a toaletního papíru s logem KB.
Pravda je, že pokud by banka byla privatizována dříve, v letech 1990 – 1993, mohl za ni stát dostat mnohem víc. V té době se ale privatizaci bránili právě ti, kteří ji dnes kritizují. “Snaha neprivatizovat banky bylo dobré a racionální rozhodnutí,” říkal ještě v roce 1998 předseda ODS Václav Klaus ve frontě klientů Foresbanky na zbytek úspor.
   (2 hlasů, průměr 3.5 z 5) Načítám ... |
1,866 přečtení |
