“Takže si všechny své nové funkce nějak
utřiďte, nejlépe podle abecedy, a nezapomínejte na ně. Berete za to prachy,
tak bacha,” loučil se minulý týden předseda parlamentního
zemědělského výboru Ladislav Okopal. Zemědělský výbor si totiž na
rozdíl od minulého funkčního výboru zvýšil počet svých místopředsedů
o 600 procent a několikanásobně také zvedl počet svých podvýborů.
Vedle včel a andulek je nyní budou mít i jezevci, tučňáci a dokonce
i párek keporkaků, které si tam prosadil vášnivý rybář Zdeněk
Naviják. Každý z podvýborů má přitom samozřejmě vedení, honorované
více než “prachsprostí obyčejní” poslanci. Celkově si všech
200 zákonodárců odneslo 3650 důležitých funkcích, což je osmnáct a
čtvrt funkce na jednoho poslance.
Pestrý kabaret kolem mocenských postů odstartovalo hlasování o sněmovních místopředsedech. Koaliční strany si tiply, že jich bude potřeba aspoň tak třináct. ODS, která to nejprve považovala za bezva fórek, se nakonec ve finálním boji pokusila dostat na tyto pozice více než šedesát svých politiků, z nichž někteří se nejenže ani nedostali do Poslanecké sněmovny, ale navíc ještě ani neobdrželi občanský a očkovací průkaz. A právě poslankyně ODS Miroslava Němcová byla – až na 360. pokus – zvolena posledním třináctým a půltým kryptomístopředsedou. I tato skutečnost ilustruje nakolik byla vyjednávání a hlasování tvrdá a na jaké kompromisy a ústupky jsou tito lidé, v přímé konfrontaci se zdravým selským rozumem přihlížejících diváků, ochotni přistoupit.
Všichni tito funkcionáři mají mimo jiné nárok na vlastní autobus a s řidičem dle vlastního výběru, který je jim po ruce 24 hodin denně. Bude to sice chtít rozšířit ložnici a přistavit o něco větší garáž, ale i tak se tato výhoda vyplatí, zvláště při velkých týdenních nákupech poslanců v supermarketech. K vybavení funkce náleží i hezká vilka se zcela loajálním personálem, na který se, bůhví proč, ze zákona nevztahuje mezinárodní zákaz používání nášlapných min. Bazén u domu s vyhřívanou vodou a s minimálními rozměry 6×8 hektarů je samozřejmostí. Stejně jako luxusní vybavení kanceláře potažené leopardí či pandí kůži.
Ale hlasování zažilo i hezké a veselé chvilky a to při představování jednotlivých kandidátů na různé posty a funkce. “Dobrý den, jmenuji se Eva Dundáčková. Narodila jsem se v rodině chudého řezníka Dostála a svobodné matky Matracové. Základní školu jsem vychodila se svou nevlastní sestrou v jedněch botách, protože naši čtyři rodiče neměli na druhé. V zimě jsme do školy nechodily vůbec, protože nám bylo v nátělníku po dědečkovi zima. Po škole jsem se rozhodla studovat na výtahářku, ale nakonec jsem se musela vdát za ještě o něco chudšího souseda Lichvu, který naší rodině půjčil za války hrnek teplé vody a teď ho chtěl nazpět. Když dělala ODS nábor do svých řad, řekla jsem si proč to nezkusit a šla jsem jim tam hodit dýmovnici. Tehdejším organizátorům se tom líbili a vzali mě mezi sebe. Nakonec mě zvolil lid do Poslanecké sněmovny a já bych se teď ráda ucházela o funkci asistenta kameramana, támhle toho v rohu. Zvolte mě, zvolíte budoucnost. Nazdar,” skončila svou řeč jedna z kandidátek. Podle psychologa Bureše jde o typický případ uschůzování, kterému lze předejít častým pobytem v jeho nemocnici.
 (1 hlasů, průměr 5 z 5) Načítám ... |
1,448 přečtení |
(4.74 out of 5)
