Pro

Jak se točil Silvestr 2001

Kultura

Vložil Petr Tomšů 10. 12. 2001

A zatímco na Nově finišují práce na nejnovějším Silvestru 2001, v České televizi se začíná natáčet teprve jeho první verze. Celý projekt dostal název Silvestr 2001: Stávka2, a daňové poplatníky bude stát zhruba 200 miliónů korun, samozřejmě plus následující pokuty. A protože nejlepší šarádový režisér všech dob, mistr Adamec, získal angažmá na Nově, producenti ČT se museli spokojit s druhořadovým zbožím – Honzou Svěrákem. Podívali jsme se na plac, jak takové natáčení vypadá.

“Takže všechno připravené? O.K? Skvělý, pojedem na ostro. Kamera, klapka, akce!!! Ták, výborně, pomaličku najížděj, záběr z toho okna ke stolu, ano, ano. A teď pozor, zaber detail toho tvrdého sucharu vedle sklinky s vodou. Paráda a teď pomalu přejeď celou místnost. Pomaličku, pomalu…STOP!!! Sakra, Ruml, co to tam huhláte?!?”

“No víte, rejžo, já chtěl říct něco o demokracii a …”

“Ruml, do prdele, četl jste scénář? Pokud JÁ vím, tak vy mluvíte až v zítřejší scéně z toho okna a pak na davový scéně na Václaváku. Do tý doby nic. Teď tady máte ležet kurva ve spacáku, tvářit se hladově a pouze ukázat dvěma prsty véčko, jasný?”

“Ale já myslel…”

“Ruml, prosím vás, nemyslete! Udělejte mi tu laskavost. Chtěl jste ještě něco?”

“No já jenom, že jsem nedostal ještě ani honorář a přitom jste na začátku říkal, že je budete vyplácet na konci každého dne. A spacák jsem si musel donést taky vlastní.”

“Ale s vama se člověče nedá vůbec točit! Zatím jste nám zničil tolik filmového materiálu, že by se z něho dala natočit celá druhá světová válka. V reálným čase! Podívejte, jestli nám to teďka konečně nezkurvíte, slibuju, že vám večer nějaký prachy dám, jasný? Výborně jedem znova. Anebo ne, využijeme toho, že jsme tu na place všichni, dáme si nějakou scénu s Bobošíkovou. Bobošíková! Bobošíková!! Sakra, asistent, kde je Bobošíková?”

“Ale no tak, rejžo, přece jsme vám říkali že ta už ve dvojce nehraje.”

“Aha, vlastně jo. Ale je to škoda, s tou se aspoň spolupracovalo. To je herečka od přírody. Ne jak tady nějaké ty mrtvoly ve spacáku, že jo, Ruml. Ách jo, no nevadí. Zkusíme teda ještě jednou tu scénu před usnutím. Nejprve záběr z okna, pak na stůl, potom objedem celou místnost a zastavíme se u dvojice hrající Člověče nezlob se. To je Voldánová Komers. Tam pak bude střih. Tak můžeme, jsou tu všichni? Komers! Komers, proboha, proč jste v maskáčích a proč máte obličej potřený blátem?”

“No já myslel…”

“Á, no to se podívejme, další myslitel. Tady jsou asi všichni strašně chytří, že? Za chvilku tady bude tolik myslitelů, že můžeme klidně zrušit knihovny.”

“Ale vy jste chtěl něco na způsob Che Guevary.”

“Komers, neserte mě. Kdyby takhle vypadal Che Guevara, nebyl by z něj revolucionář, ale vypatlaný béčkový herec. Můžete si nechat akorát maskáčové kalhoty, jinak všechno dolů!”

“A co samopal?”

“Taky sundat, hned! Voldánová umíte roli?”

“No já jako hodím šestku, usměju se a řeknu..ééé…hmmm, ééé..jo, už to mám. Mám říct – teď jsem tě koupila, to koukáš, viď?”

“Koupila? Koupila?!? Je tam dostala, milá dámo, dostala! Tohle nejsou Dostihy a sázky, ale obyčejné Člověče nezlob se. To snad není možné. Já se na to dneska vykašlu. Tady lidi neumí ani kus blbého textu. Nic. Pro dnešek končíme!”