Když nejde o národ, jde o hovno – jako by
chtěla vzkázat poslanecká sněmovna všem voličům. Poslanci totiž ve
středu jednohlasně schválili usnesení k tzv. Husákovým dekretům, podle
něhož není možné, aby se cokoliv měnilo na státním uspořádání zemí
po třicetileté válce. Právě Gustáv Husák měl ve škole s tímto
údobím české minulosti značné problémy a na vrcholu své politické
kariéry se snažil prosadit do české ústavy odstaveček, v němž by
Československá socialistická republika měla navždy zaručené své území
vůči Habsburkům a Češi by nadále podléhali augsburskému náboženskému
míru. Ve své době to byly hodně odvážné myšlenky a jen díky jisté
izolovanosti ČSSR od zbytku se světa se v sedmdesátých letech nestrhla
další, nejméně opět třicetiletá, válka s Německem či Švédskem.
Poslanci správně vytušili ve společnosti vzrůstající národností vlny a hbitě se těchto dekretů chopili. Jiné už totiž na skladě nebyly: o Benešových se kvůli EU mluví už pouze šeptem a ještě v opilosti, Zápotockého jsou prokládané vulgárními výrazy a Gottwaldovy nejdou díky velkému množství zaschlého klihu přečíst. Naštěstí. Navíc jim do noty nahrál pondělní projev Fidela Castra, ve kterém se legendární noční můra všech holičů zapřísahala, že kdyby tuto válku vedl on s kamarádem Che Guevarou, nevypadala by Evropa tak, jako dnes. Což mu většina světa celkem bez nesnází uvěřila.
Hlasování bylo skutečně jednohlasné, překvapivě totiž pro toto usnesení zvedli třesoucí se ruce i komunisté. Ransdorf odůvodnil své rozhodnutí novinářům na chodbě zcela jasně, nicméně v latině, jak už to u něho bývá poslední dobou zvykem. Latinsky v dnešní době vycházejí už jen málokteré noviny a tak kromě časopisu Naše endoprotéza nikde jinde toto vysvětlení nevyšlo. Ono stejně nebylo o co stát – Ransdorf totiž pouze poukázal na to, že Husák byl sice komunista a právník, ale nesmíme také zapomínat, že část svého neradostného mládí prožil ve vězení, což jej jistě poznamenalo.
   (3 hlasů, průměr 3.67 z 5) Načítám ... |
1,522 přečtení |
