Předseda komunistů Vojtěch Filip pronesl minulý zásadní
projev, přirovnávaný k k legendárnímu projevu Klementa Gottwalda v roce
1948, který se tehdy právě vrátil z Hradu, kde si minulý týden zapomněl
beranici. Přirovnání navíc není od věci v tom, že i dnes se Filip
obracel do minulosti. „KSČM přežila nejmasovější útok na svou
integritu od roku 1939, kdy na nás začalo trošku tlačit gestapo. Minulý
pátek to byla ČSSD. Ale my se rozštěpit nenecháme, nejsme atom,“
hřímal Filip a svou poznámkou o jádře zvedl ze židlí i několik
zástupců strany zelených. I ti, podle Filipa, mohou za znovuzvolení Klause.
„Neneseme žádný podíl na Klausově zvolení,“ připomněl
nejnovější komunistické dogma šéf KSČM. „Náš kandidát byl
stejně silný a měl rovnocenné šance na zvolení jako ostatní dva. Bohužel
neměl voliče.“
O prezidentské volbě hovořil Filip vůbec nejčastěji: „My jsme národu svou taktikou pomohli nejvíc. Nevolili jsme Klause, ani Švejnara. To jsou jen takové módní vlny, to všechno už tu bylo: šmoulové, barevné vlasy, céčka, Švejnar – nic z toho komunisté nikdy nepodporovali.“ Své rozhořčení nad politikou ČSSD vyjádřil Filip dokonce náznakem odstoupení, když nabídl svou rezignaci: „Jestli chcete poslouchat Paroubka, tak mne zastřelte.“ V sále to zašumělo, ale rána nevyšla. Bylo slyšet pouze zklamané poznámky: „Kdyby místo Paroubka řekl Klause, už bych ji měl.“
Komunisté mají Paroubkovi za zlé, že kritizoval jejich předsedu. „To se nedělá, to je jako by kritizoval Lenina nebo včelku Máju. Jsou určité hodnoty, které nelze zpochybňovat,“ upřesňuje postoj KSČM Pavel Kováčik. Ani jemu se nelíbí kritika, která se na ně snesla po volbě prezidenta: „Do poslední chvíle nám Paroubek tvrdil, že naše hlasy potřebuje, přitom už dávno věděl, že ho Snítilý třikrát zapře a nakonec zradí. Takové hry KSČM nikdy nehrála.“Tags: Jan Švejnar, KSČM, Pavel Kováčik, Vojtěch Filip, volba prezidenta
| 2,735 přečtení |

(42 hlasů, průměr 4.62 z 5)




100koruna!
Mazec jako vždy…ale tenhle článek byl obzvláště vypečený
Tak tohle je naprostá špička Jedna z nejšpičatějších co jsem tu kdy četl