Domácí
Vložil Petr Tomšů 1. 3. 2001

Epidemie slintavky a kulhavky už dorazila i do České republiky. Následky jsou však nesrovnatelně horší. Vir rodu Apthovirus zmutoval někde mezi Výmarem a Plzní a na Moravu dorazil již v plné síle a nezranitelný. Ovce, prasata, skot – tyto zvířata se nového viru bát nemusí. Je to horší. V České republice začaly na slintavku a kulhavku vymírat ve velkém akvarijní rybičky. Téměř před každým zverexem plane mohutný oheň stravující těla rybek, usmrcených ranou patnácti kilového pantoku do hlavy. Chtěli jsme se zeptat předsedy spolku na ochranu akvarijních rybek, pana Václava Nitěnky, jaké jsou příčiny této epidemie. Pan Nitěnka nám rozhovor odmítl z důvodů náhlé fyzické i psychické indispozice. Před týdnem totiž zemřel. Rozhovor nám však poskytl jeho zástupce, Karel Krysa.

V první řadě bych vám chtěl vyjádřit upřímnou soustrast. Co se vlastně vašemu příteli stalo? Byl prý docela mladý.
Ano, máte pravdu. Byla to nešťastná náhoda. Vypadlo mu totiž sklíčko z brýlí tak nešikovně, že na místě zemřel.

To je trošku nesmyl. Když vám vypadne sklíčko z brýlí, nemůžete přece umřít.
Ne, to ne. Teda pokud ty brýle nejsou potápěčské.

Ach tak, pan Nitěnka byl asi sportovec a někde na přehradě přecenil své síly.
Spíš se v akváriu snažil najít hodinky. Ale raději o tom nemluvme, je to moc smutný případ.

Máte pravdu, přejděme k veselejším věcem. Co ta smrtící epidemie? Jak se vůbec mezi rybičkami přenáší?
To je zatím záhada. Kolega Písek tvrdí, že asi vzduchem nebo vodou. Také je možná nákaza pohlavním stykem či injekční stříkačkou. Tady je opravdu každá rada drahá.

No já vám nepučím.
Vypadáte na to. Navíc je zde ale ještě teorie docenta Zkumavky. Ten je přesvědčený o tom, že smrtonosný vir přenáší jeho sousedka a chce ho tím donutit k placení nájemného a zeslabení televize v pátek večer.

Vidím, že do akce jsou zapojeni samí odborníci. Jak vlastně vůbec poznáte rybičku nakaženou slintavkou a kulhavkou? Jde to vůbec?
Ano ano, je vidět, že jste obyčejný méněcenný laik. My fundovaní odborníci máme samozřejmě spolehlivé vědecké metody, s jejichž pomocí určíme diagnózu naprosto přesně.

Jak?
To složitý proces a veřejnost by ho neměla šanci ani náznakem pochopit, ačkoliv by u toho pronášela věty typu “Já to říkal” nebo by aspoň kývala hlavami. Opravdu je to složité.

Jak?
Nó, subjekt podrobíme zevrubné anatomické prohlídce s důrazem na centimetrický rozměr pinna a zároveň také provádíme finančně náročné hydrofilinní testování squamaty.

Takže jí změříte ploutve a podíváte se, jestli není mokrá?
Hmm, tak nějak.

A to stačí k určení diagnózy?
Nám ano.

Mě to taky stačí dík. Mimochodem, o kolik se vám za poslední měsíc zvedl plat?
Tak tuto skutečnost by laická veřejnost asi také pochopila blbě.
  • Print
  • email
  • Twitter
  • Facebook
  • Add to favorites
  • Google Bookmarks

Tags: ,

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (3 hlasů, průměr 5 z 5)
Načítám ... Načítám ...
1,195 přečtení

Vlož komentář

Můžeš použít následující tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

[CNW:Counter]