Velmi netradičním způsobem oslavila rodina
Brůnových svátek všech mrtvých. Po slavnostní opulentní večeři, při
které se podával dědeček na pažitce, se všichni odebrali na nedaleký
babický hřbitov zavzpomínat na své pozůstalé. První problém začal,
když hlavě rodiny nechtěla chytnout svíčka. Hustě pršelo a otec si navíc
svíčku zapomněl doma. V té chvíli přišel vnouček se spásným nápadem.
Není svíčka? Nevadí! Máme kanystr benzínu. Ten taky hoří a ještě víc.
Ať sousedi puknout vzteky. Bohužel, jediné co pukalo byly mramorové
náhrobky a lampy veřejného osvětlení. Mohutné plameny se posléze
rozšířily i na okolní jednotky a zakrátko už na cestě houkalo
hasičské auto.
První dotaz velitele zásahu po příjezdu na hřbitov “Jsou tady nějací mrtví?” se zařadil mezi ty méně úspěšné a tak si to chtěl mladý kapitán napravit rychlým zásahem. Ani zde se mu nedařilo. Během tří následujících týdnů oheň pomalu dohořel a mohlo se začít se sčítáním škod. Ty nebyly velké, nebo je aspoň nikdo nenahlásil. Největší újmu tak utrpěl Přemek Podlaha, který na sousedním hrobě pěstoval mrkev a květák. Celá úroda byla zničena a proto chce pan Podlaha v nejbližší požádat ministerstvo zemědělství o náhradu škody. Další, kdo si v souvislosti s touto nehodou chce stěžovat, jsou členové cechu žehu. Incident klasifikují jako nepřípustné vměšování do jejich práce a rozhodně jej nehodlají tolerovat. Jako odpověď na tento čin budou v pátek spalovat v peci truhly vždy i se čtyřmi hrobníky.
- Podlaha udával StB
- Začíná proces se Srbou
- Gondíkovci zrušeni
- Potíže se sousedem
- Jak jsme si kopali vlastní hrob
| 981 přečtení |

(3 hlasů, průměr 4.33 z 5)




super: První dotaz velitele zásahu po příjezdu na hřbitov “Jsou tady nějací mrtví?” se zařadil mezi ty méně úspěšné