Včerejší demonstrace nevidomých na podporu
nerušení některých programů pro jejich lepší začlenění do společnosti
neproběhla tak úplně v pořádku, jak to některé sdělovací prostředky
prezentovaly. Předně jejich počet, asi 500 účastníků, je sice správný,
bohužel o jejich setkání před úřadem vlády se to již říci nedá.
Vůbec používat slova jako setkání, dav či skupina je v tomto případě
velmi krátkozraké. Bez urážky. Pět set nevidomých sice do Prahy přijelo,
nicméně jejich společná cesta skončila již na Hlavním nádraží, kde se
poztrácely dvě třetiny lidí. Díky tomu pak bylo možné sledovat po celé
Praze takové výjevy, jako třeba na ulici Ruské, kde před se domem
důchodkyně Michaely H. sešlo asi dvacet nevidomých a požadovali její
okamžitou demisi nebo aspoň defenestraci. Když je polila kýblem špinavé
vody, tak jí pro jistotu vysklili všechna okna a zmlátili jejího souseda
v domnění, že jde o ministra práce a sociálních věcí Vladimíra
Špidlu.
Ten měl ale v tu dobu úplně jiné starosti. Zrovna vysvětloval asi dvaceti nevidomým spoluobčanům, že se jmenuje Josef Novák a že úřad vlády je o ulici vedle, zatímco jeho šofér již tůroval tatrovku a na mapě hledal nejbližší cestu k Ruzyni. Nejhůře tedy nakonec dopadl Miloš Zeman, kterého kvůli jeho hlasu všichni poznali a nemohl tedy zapírat. Ten se po několika dobře mířených radách (“okamžitě si tam vlez, nebo tě zmlátíme, že to svět neviděl”) a ujal se slova. V improvizovaném projevu ocenil přínos těchto lidí především pro průmysl vyrábějící sluneční brýle a ve finále jim dokonce prozradil, že se žádné programy stejně rušit nebudou. Nebýt toho, že jim na závěr popřál hezkého dne a ať se zase někdy přijdou podívat, mohl dopadnout o něco lépe.
| 1,374 přečtení |




(4.74 out of 5)
