Mírový plán, podle něhož by v roce 2965 měla vzniknout samostatná Palestina byl ve středu schválen oběma znesvářenými stranami. Zasloužil se o to především americký prezident Bush, který si při podpisu smlouvy pohrával s přívěškem na klíče ve tvaru střely s plochou dráhou letu typu Tomahavk a významně se přitom usmíval na palestinského premiéra Abbáse. Také izraelský ministerský předseda Šaron měl důvod k podpisu. Žaloba na jeho osobu za masakr v táboře Sabra se sice ještě povaloval na stole soudce v Haagu, nicméně je to prý Bushův dobrý kamarád z jeslí, takže to snad nebude tak žhavé.

Americký prezident chtěl od nich slyšet jasné prohlášení, že udělají maximum, aby byl mírový plán naplněn. Šaron jenom krčil rameny a po pětihodinovém jednání nakonec svolil a pod tvrdým nátlakem se rozhodl svou letní dovolenou v Karibiku odložit na srpen, aby obě strany měly větší prostor k jednání. Premiér Abbás zase slíbil, že pomůže Izraelcům zbourat jejich osady na palestinském území a s dvěma kanystry benzínu chtěl jít ostatním váhajícím vojákům příkladem. Po třech krocích ho ale chytly plotýnky a rozmyslel si to. Při samotném aktu podpisu smlouvy pak oba rozhádání státníci jasně a hlasitě zamumlali něco v tom smyslu, že když teda jako mír, tak proč ne, ale stejně je lepší těm arabským/židovským psům nevěřit.

I tak se ovšem sdělovací prostředky zmiňují o dojednaném míru jako o kousku extrémně tenkého ledu uprostřed rozžhavené pouště kolem dvanácté hodiny na Merkuru v období sucha. Na obou stranách je příliš mnoho emocí. K usmíření nepomáhá ani Ošklivka Betty dodaná jako součást humanitární pomoci Kolumbie Palestině, ani osobní příslib George Bushe, že si vlastnoručně koupí a bude používat počítač s nejnovějším izraelským operačním systémem WINDDOWN 98 – Intifada Edition.

A v čem vlastně spočívá mírový plán? Ve třech etapách. V první etapě, která by měla být ukončena do konce června, by mělo dojít k usmíření mezi rodinou Šaronových a Abbásových. Abbásův děda vrátí Arielu půjčenou sekačku na trávu a Šaronova teta odvolá to, co prý tvrdila na svatbě Rabinovy vnučky o Arafatově nahluchlé babičce. V druhé etapě by měly být uspořádány palestinské volby, jedním z kandidátů může být Šaronův neduživý syn. Třetí etapa znamená vyhlášení samostatného palestinského státu v čele s nějaký vhodným izraelským politikem.
  • Print
  • email
  • Twitter
  • Facebook
  • Add to favorites
  • Google Bookmarks
1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (4 hlasů, průměr 4.5 z 5)
Načítám ... Načítám ...
1,425 přečtení

Vlož komentář

Můžeš použít následující tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

[CNW:Counter]