Velkou Británií třepe nejnovější skandál. Henry
Tup, bývalý profesionální zahradník a podle deníku Blesk příležitostný
masový vrah jedné důchodkyně, se rozhodl vydat knihu. Ta má popisovat
život princezny Diany v době, kdy u ní byl zaměstnán jako stojan na
tužky a výhled z okna. Zatím neoficiální název by měl znít: Léčíme
bulimii a již její podtitul (Byla pincezna Diana skutečně svatou ženou
dávající své miliony laskavě chudým, nebo jen obyčejnou krávou ve
špatně padnoucím kostýmu?) dává tušit, že o překvapení nebude
nouze. Informace, obsažené v dosud nevydané knize, jsou natolik závažného
charakteru, že se zatím nenašlo nakladatelství, které by chtělo
dobrovolně ukončit svou činnost v souvislosti s tímto dílem. Na
veřejnost se tak dostaly pouze krátké úryvky přetištěné na české
oficiální internetové stránce stavební firmy POTOPA (moříme 3× denně),
s.r.o. S laskavým dovolením webmastera těchto stránek, pana Aloise
“Absolute Killer” Macháčka, zde otiskujeme podstatnou část ukázky
z inkriminované knihy.
Tu noc spala Diana velmi neklidně. Několikrát se dokonce v posteli převalila tak rychle, že mě málem praštila loktem do hlavy. Když jsem se jí potom ráno ptal, o čem se jí zdálo, řekla, že o zemětřesení. To podle ní mělo úplně srovnat se zemí Londýn i s celou debilní královskou rodinou. “Ale to je jen sen” dodala se zjevným zklamáním v hlase. Dopoledne pak strávila u bazénu, kam střídavě házela komorníka, komornou, jejich novorozená dvojčata a svázaného psa Hektora. Na oběd si pak dala připravit třímetrové štafle, z nichž chtěla shodit prince Charlese do jámy plné škorpiónů. Odpoledne se pak neslo ve znamení příprav na večerní návštěvu královny Matky. Diana běhala hrozně nervózní po celém době a kontrolovala, zda je vše na svém místě: náhodně probíjející křeslo pro hosta, těžký drsňák s lehkým kulometem, vyhladovělý medvěd na dámské toaletě a v neposlední řadě také dva Indové schovaní v komoře, nakažení speciálním druhem moru, vyšlechtěným právě pro tuto příležitost.
Najednou něco objevila a začala strašně křičet. Když jsem doběhl na místo, spatřil jsem příčinu její zběsilosti. Dělníci, zavěšující pod strop osmi set litrové akvárium s těžkou vodou plnou piraní, zapomněli odstranit lešení. Po chvilce bezradného mlčení mě napadl spásný nápad. V mysli se mi totiž vynořil jeden název: POTOPA (moříme 3× denně) – úspěšná stavební firma zabývající se komplexním řešením vašeho stavebního problému. Diana se jako smyslů zbavená potrhlá feťačka vrhla k telefonu a vytočila jejich číslo +420 067 7664500. Do několika málo minut se zde pozvaní šikovní pracovníci objevili a dali vše do naprostého pořádku. Tomu říkám rychlé kvalitní služby. Diana po mě chtěla ještě jednou vědět název firmy. Tak tedy POTOPA (moříme 3× denně), s.r.o.
Další část nemá cenu otiskovat, jde totiž o ceník výše zmíněné firmy. I tak doufáme, že kniha jednou vyjde a budou se kolem ní soudit právníci o miliardy liber. Protože jestli ne, má se pan Macháček na co těšit.
  (6 hlasů, průměr 4.5 z 5) Načítám ... |
1,313 přečtení |
