Hodnota humanitární pomoci pro záplavami postiženou Českou republiku, která dosud proudí ze zahraničí, zatím není přesně vyčíslena. Mnohonásobně však převyšuje objem pomoci, která přišla před pěti lety po povodni na Moravě. “Před pěti lety se nám sešlo na kontech něco přes dvě stě korun. Letos to ještě nevíme přesně, ale už jen pomoc Súdánu několikanásobně převyšuje debakl z roku 1997. A s tím už se dá něco dělat,” říká koordinátor zahraniční pomoci na ministerstvu zahraničí Viktor Kožený. Největší pomoc se přitom očekává od Evropské komise, až 170 miliard korun. “To je pěkný balík, to už je málem škoda dávat všechno lidem. Dáme něco ČEZu, mají taky velké škody, tak ať si postaví další elektrárničku,” vidí východisko bývalý ministr průmyslu Miroslav Grégr.
Důvodů pro tak velkou pozornost zahraničních diktatur, ziskových organizací i hokejových klubů o Českou republiku je několik. Velká voda nečekaně postihla i Prahu, turisticky velmi nevděčné místo. Mnoho zahraničních hostů, kteří zde naletěli různým cestovním kancelářím, ještě nestihlo ve své vlasti doporučit Prahu svým příbuzným a ostatním nepřátelům. “Tož to tam raději pošlu nějaké ty many, ať si s tím pohnou, než abych o to peklo připravil svého tchána. Dědek jeden plešatý,” vysvětluje své důvody Američan Johny Diver. Navíc ve srovnání s rokem 1997 čeká vláda o pomoc přímo požádala. Václav Klaus tehdy bystře usoudil, že “zas taková hrůza to snad ještě není, je to trošku falešný poplach. Já tady z okna , mmm, žádnou vodu nevidím.”
Vláda ovšem nežádala pomoc pouze finanční, ale konkrétní majetkovou. Zaplavená země potřebovala stovky čerpadel a vysoušečů. Na to zareagovali například Belgičané, kteří poslali vojenským letounem dvanáct set kusů křížových šroubováků a dvě tuny sušeného kozího mléka. Přijelo také několik odborníků, kteří budou pomáhat našim občanům ve fázi instalování nových televizních antén na činžovní domy. Mezi prvními byli také dobrovolníci z Německa, kteří přijeli přesto, že se jejich územím valilo rozvodněné Labe a tudíž si mohli stejně pěkné záběry a fotografie nafotit i ve své zemi. Také Řecko k nám v krizových dnech poslalo svá čerpací zařízení. Bohužel je chtěli pouze opravit.
Do republiky ale proudí i peníze. Vláda ihned založila vlastní povodňové konto u jedné banky na Kajmanských ostrovech, prý kvůli snadnějšímu přístupu a menšímu objemu papírování. Na toto konto přispívají i ty státy, o kterých ministr Svoboda dodnes ani nevěděl, že existují – Bhútán, Šalamounovy ostrovy, Réunion, Španělsko. Sbírku vyhlásila také charita v Libyi. Postupem času však bude zájem zahraničních dárců spíše klesat. A podle Vladimíra Špidly to bude ještě horší: “Ano, počítáme i s tou variantou, že si to časem některé státy rozmyslí a budou chtít své peníze zpátky. Už se ozvalo Rakousko. Prý nám ty peníze rozhodně neposílali na rekonstrukci zaplavených Benešových dekretů. Škrti.”
Napište komentář