“Tak ty chceš do unie, žebráku? A co já
z toho jako budu mít? Kdybys šel radši zametat k pokladně a neflákal se
u domácích potřeb, simulante.” Takovéto a podobné bývají
většinou první reakce tuctového Evropana, když se stočí řeč na
rozšíření Evropské unie. A je jedno, zda je ten Kaufland v Paříži,
v Helsinkách či v Ugandě. Všichni se ptají stejně. Čech,
zamýšlející se spíše nad tím, jak kolem ochranky pronese tu štryclu
salámu, má potom s pohotovou odpovědí problém. Obecně ovšem Evropská
unie na rozšíření prodělá. Kromě toho, že bude muset obětovat miliardy
eur na založení nových kampeliček, bude nakonec i méně bezpečná a trh
zažije šok v podobě hezkých kovových stánků s výrazně levnějšími
značkovými ponožkami.
Na první pohled jde o ztrátu čistě ekonomickou. Po přijetí naší republiky se EU stane absolutně největší zónou volného obchodu současně s nejmenším počtem platících zákazníků. “Na velkém trhu se dá se stejnými věcmi obchodovat až o desetinu levněji,” říká vážným hlasem ekonom Eric Berglöf, ředitel zvláštní školy ve Stockholmu, který se po večerech zabývá rozšířením unie. Čech se těm deseti procentům jen usmívá a říká manželce něco o tom, že ten šrubovák, co mu spadl v OBI do kapsy, je lepší než sousedův. Evropským firmám se na východě otevřou dveře k cestě k miliónům nových zákazníků, což bude jejich zkáza. S bezmeznou naivitou navezou do České republiky kamiony zboží a po pár dnech jim nezbudou ani ty kamiony.
A přitom varování tady existují. Studie renomovaných ekonomů s příznačným názvem Čtyři jezdci z Apokalypsy a pátým byla Česká republika uvádí zcela jasně: “Výkon celé Evropy se významně zhroutí. Rozšíření vlastně pozná každý člověk na zeměkouli. Vedlejším produktem tohoto rozšíření bude třeba i značné posílení skleníkového efektu v důsledku polámání zdravý stromů pod tíhou oběšených sebevrahů. To se teď taky hodně podceňuje.”
  (2 hlasů, průměr 4.5 z 5) Načítám ... |
1,805 přečtení |
