Již několikrát jsem byl upozorněn a bral jsem to
jako dluh, že Románek není dokončen. Proto tedy na tomto místě
přináším kompletní verzi Románku, který si můžete stáhnut zde:
nebo pro majitele nějaké e-čtečky je možné stahovat libovolné formáty zde:
Pro ty, kteří neví, o co jde: Románek je parodie na kvalitní knížky z edice červených knihoven a pokud se vám líbí humor, který na Strachu produkuju, budete mít radost i z tohoto dílka. Rozhodně doporučuji!
Přeji příjemnou zábavu.
Přečíst celý článek ROMÁNEK: kompletní kniha
 (Zatím nehodnoceno) Načítám ... |
1,736 přečtení Komentář » |
Dinah se okamžitě vrátila do své ubytovny STS Sankt
Moritz. V neútulném a nepohodlném prostředí dvoupatrového paneláku se
spoustou špíny a nefungujícím venkovním výtahem, co tam nechali zedníci,
jí připadalo, že Morgan a jeho ultimátum je všude kolem ní. Toužila
hovořit s Edouououardem o samotě a byla rozčarovaná, když našla jeho
pokoj plný lidí patřících k jeho vinařskému okolí a kterým, snad
z vtipu, říkal vinaři. Byla to společnost podle jeho gusta, kterou
o dovolené tak rád vyhledával.
Přečíst celý článek Kapitola 21: Edouououardův konec
  (12 hlasů, průměr 3.75 z 5) Načítám ... |
4,974 přečtení Žádný komentář » |
„Můžu tě udat.“
„Tak to bych se divil. Takový soud přenášený přímým přenosem
v televizi, z toho by asi měli Adolfovi spolužáci radost. Možná by si to
i nahrávali.“
„Ublížil bys našemu harantovi pro nic za nic. Edouououard mně miluje.
Nikdy by nereagoval, jak si přeješ. Na rozdíl od tebe totiž používá hlavu
i na něco jiného než jenom na zatloukání hřebíků. Ví, že jsem
s tebou měla cosi jako dítě a kolik práce mi to potom dalo se ho
zbavit.“
Jeho nevýrazné oči se na ni dál kulily. S mastnými černými vlasy spadající jí přes čelo a obličej a černýma očima divoce doutnajícími z pod mírného sněžení lupů byla zoufale přitažlivá, a kdyby se nezastávala Edouououarda, možná by i Morgan ještě rád ustoupil. Takový z ní dostal najednou strach. Ale zůstal klidný a uvolněný, pouze jednou rukou křečovitě sevřel opěrátko židličky.
Přečíst celý článek Kapitola 20: Životní volba
| (9 hlasů, průměr 4.56 z 5) Načítám ... |
2,752 přečtení Komentářů: 5 » |
„Nikdy jsem nechápal, proč Adolfa nesnáší.
Myslel jsem, že je to tím jeho nešťastným jménem, které si po dlouhé
debatě prosadil Bruce. Uvědomovala si, že jen díky jemu má mě. Kdybych
věděl, že to není její syn…“ větu záměrně nedokončil, ale
bouchnutí pěstí do stolu, který se okamžitě sesul na jednu stranu, mělo
naznačit, co by asi tak mohlo Holly čekat. Morgan se zakuckal, když se napil
ze šálku a pak vyplivl na zem něco, co se podezřele podobalo ovčímu
bobku.
„Aha, tak promiň,“ pronesla Dinah nepřesvědčivě a nebyla schopná se mu
podívat do očí. To raději riskovala minimalistické usrknutí vody ze svého
šálku. „Opravdu mě to trochu mrzí. Kdybych to věděla, napsala bych ti
SMSku. Ale to už je minulost, Holly je mrtvá. Slyšela jsem, že ten
náklaďák ji přejel dokonce několikrát.“
Přečíst celý článek Kapitola 19: Zlom v mrazivém pokoji
| (6 hlasů, průměr 4.67 z 5) Načítám ... |
2,089 přečtení Žádný komentář » |
„Dědeček mi slíbil, že to nikdy nikomu
neprozradí!“ vzlykla na celou garsonku Dinah, které osud právě uštědřil
další ze svých lekcí.
Morgan přihodil do krbu další pneumatiku. „Naštěstí ten slib nedodržel.
Ke konci ještě prosil, aby mi to mohl říct. Víš, my ze speciálních
jednotek vždycky dostaneme z těch šikmookých žabožroutů, co potřebujeme
slyšet,“ pronesl zkušeně.
Umělohmotné nemoderní závěsy s motivy štěstím opilých pestrobarevných motýlků v podkroví chaty, kterou její stavitelé dali dohromady spíš ze srandy, než že by to mysleli vážně, jim zaručovaly naprosté soukromí. Morgan klečel před příručním krbem z Baumaxu a snažil se rozfoukat oheň. Všude kolem něj poletovaly saze a zbytky včerejšího kuřete, které si upekl k večeři. Morgan neměl rád násilí na zvířatech a proto kuřata před opékáním raději ani nezabíjel. Dinah ho sledovala z bezpečné vzdálenosti. Stále ještě schoulená ve svém bruslařském úboru seděla na druhém konci pokoji, což bylo ve skutečnosti asi tak metr od něj.
Přečíst celý článek Kapitola 18: Kruté pravdy
| (9 hlasů, průměr 4.44 z 5) Načítám ... |
1,445 přečtení Komentářů: 4 » |
