Říj

Bush jako básník

Vložil Petr Tomšů 7. 10. 2003

Americký prezident George Bush oblažil svou manželku Lauru láskyplnými romantickými básněmi, které složil během svého pobytu v Evropě. Ta si to samozřejmě nenechala pro sebe a celou sbírku okamžitě nabídla Norsku jako podklad pro udělení další Nobelovy ceny za literaturu. Několik úryvků poskytla samozřejmě i veřejnosti. V novinách se s ní se slzami v očích dělí o svou lásku, ke svému muži.

„Prezident Bush je skvělý vůdce, manžel, kosmonaut, ale vsadím se o co chcete, že jste nevěděli, že je i básník. Když jsem se včera vrátila z psího fitcentra, ležela na stole útlá osmisetstránková kniha plná těch nejněžnějších básní, jaké jsem kdy četla,“ prohlásila Laura Bushová a pro jistotu ihned zarecitovala několik ukázek z tohoto díla.

Vzhledem k reklamní kampani a merchandisingu se však do novin dostala pouze minimální část sbírky, pouze čtyři básně. Jdou to však prý ty nejlepší kousky Bushovy poezie:

I. Ach, jak moje lásko – jak mi tady scházíš – je tady jen Chirak – a hnusná Paříž.

II. Tvá vůně květin mě provází – v atomovém bunkru i na pláži – Tvé vlasy vlají jako šeříky v říjnu – myslím, že Klause raději nepřijmu.

III. Dej mi už konečně, polibek na čelo – chtěl bych ti šeptat, co by se nemělo – vždy tě tak k večeru tajemně svádím – „vím, kde je Husajn, vím, kde je Ládin“

IV. Jsi moje růže nádherná – miluji, když jsi zpocená – líbal bych tě po celém těle – ten Arafat je opravdu debil.