Alonso v Pendolinu

Alonso a Coulthard, ve světě formule 1 známí jako Pat a Mat, usedli tentokrát do kokpitu nikoliv svých zahradních kultivátorů, které naivně vydávají za regulérní monoposty, ale do kokpitu vlakové soupravy stejně nechvalné pověsti – Pendolina. Po vzoru Fittipaldiho se chtěli projet závratnou rychlostí, o které slyšeli pouze z vypravování u týmových táboráků, kdy si slovo vezmou zkušenější a nebojácnější borci, jako třeba Hamilton a jeden jeho kamarád ze školy. A nebyl by to komik Alonso, aby i při tomto dobrodružství nezažil pořádnou legraci.

První problém přišel na řadu už při akci ‘odjezd‘. Alonso v domnění, že je v České republice stejně populární jako v rodné vesnici, začal na peróně mávat přítomným zeleným šátkem tak vehementně, že to několik vlaků vzalo jako signál k odjezdu a kousek za nádražím se všechny srazily. Alonso to lakonicky okomentoval: „No jo, první zatáčka je vždycky nejhorší.“ Potom si nasadil přilbu a nastoupil do jídelního vozu, kde se znechuceným pasažérům podepsal fixkou na břicha. „Budete mít vnukům, co vypravovat,“ ohodnotil svůj výkon a vypadl ven okýnkem, do kterého ho cestující spojenými silami vecpali.

Když se napodruhé dostal už do správné části vlaku, nasadil si druhou přilbu na první a podivil se, že ho dnes nějak pobolívá hlava. Poté se chopil řízení. Pomačkal několik tlačítek, zatahal za několik páček a při hlasité siréně a při přehlídce desítek blikajících varovných kontrolek jen zkušeně prohodil: „To nemá katapult?“ V tu chvíle se do řídící kabiny dostavil Coulthard a se slovy „Tady mají ale velké boxy, málem jsem to nenašel“ si sedl vedle Alonsa a začal také mačkat libovolná tlačítka. V tu chvíli strojvůdce omdlel.

Navzdory nepřízni osudu převlečenou za Pata a Mata v kabině, se strojvůdci podařilo Pendolíno přece jen rozjet. „Ti dva výskali jako malí kluci a okouzleně sledovali ubíhající krajinu kolem vlaku. To by až tak nevadilo, naopak, byl od nich klid,“ líčil později toto dobrodružství strojvůdce. „Problémy přišly v okamžiku, kdy jsme v nádražích míjeli jiné vlaky. Ti dva jim začali hrozit, spílat, nadávat a mermomocí do nich chtěli narazit, nebo jim aspoň urvat nějaký vagón. Měl jsem co dělat, abych je udržel na uzdě,“ potil se ještě teď strojvůdce.

Když dojeli do cílové stanice v Kolíně, vypadalo to, že už bude všemu trápení konec. Omyl. Jak Alonso, tak i Coulthard trvali na tom, že si vystoupí na stupně vítězů. „Tohle mě překvapilo hlavně u Coultharda. Ten tyto stupínky vídává prakticky jen z televize ve své maringotce,“ divil se Pavel Turek, bývalý Davidův kamarád. Když žádné stupně vítězů v Kolíně na nádraží nenalezli, vystoupali si tito dva kujóni aspoň na lavečky v čekárně. Tento jejich výkon nakonec ohodnotil jeden z bezdomovců: „Jestli mi ještě jednou šlápnou na hlavu, nedám jim už ani loka. Jó, Schumi, to byla jiná třída.“

Tags: David Coulthard, Fernando Alonso, Pendolino

(15 hlasů, průměr 4.33 z 5)  Načítám ...

3,377 přečtení